Domů / Plzeňský rozhled / Bude v našem kraji hlubinné úložiště jaderného odpadu?

Bude v našem kraji hlubinné úložiště jaderného odpadu?

Stále více se mluví o tom, že v Plzeňském kraji vznikne úložiště jaderného odpadu. Jaká lokalita byla Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) navržena, na to jsme se zeptali Mgr. Radky Trylčové, předsedkyně pro životní prostředí.

Mgr. Radka Trylčová

Myšlenka umístit úložiště na území Plzeňského kraje bohužel není nová. Plzeňský kraj a obce v kraji již řadu let v této souvislosti usilují o možnost zapojit se do procesu rozhodování. Nechceme, aby vládní rozhodnutí bylo o nás, bez nás.  Původně byla v kraji Správou uložišť vytipována dvě místa. Jednalo se o Čertovku na Plzni-severu, která pak s definitivní platností na konci minulého roku z výběru vypadla. Oblast Březový potok na Horažďovicku však ve výběru stále zůstává.

Kolika obcí našeho kraje se to týká?

Donedávna se to týkalo hlavně obcí Chanovice, Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov a Velký Bor. Nově bylo toto území rozšířeno o další čtyři. Rozšířené území pro uložiště by mělo zasahovat až ke katastrálnímu území města Horažďovice a obcí Břežany, Kovčín a Malý Bor. Celkem se jedná o 32 sídel, a to už je velký počet.

Kdy by mělo být hlubinné úložiště zprovozněno?

Oficiální vládní odhady počítají s rokem 2065. To se může zdát jako velmi dlouhá doba. Nás se to týkat nebude, ale našich dětí rozhodně ano. Proto je nutné se neustále ptát a znát všechny odpovědi. Bezpečnost úložiště je třeba pečlivě posuzovat. Lidé mají právo vědět, co se chystá a mít možnost do toho promlouvat. Otázku kam s ním je třeba důkladně zvážit. Vláda ČR zatím ještě nerozhodla. Ve hře zůstávají celkem čtyři lokality v ČR. Vedle Březového potoka je to ještě Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.

Jsou už známy náklady na jeho výstavbu?

Předpokládané náklady na hlubinné úložiště jsou spočteny na minimálně 112 miliard korun. Vzhledem k tomu, že stavba bude zahájena za několik desítek let, předpokládám, že náklady budou vyšší.

Proti výstavbě hlubinného úložiště vznikl poměrně velký odpor. Obce a spolky z lokalit, které vláda potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení radioaktivních odpadů, se obrátily o pomoc na Plzeňský kraj. Co žádají od krajské samosprávy?

Především spojit síly a dosáhnout změn v legislativě. Obce i kraj jsou nespokojeny s postupem Ministerstva průmyslu a obchodu a vládních úředníků. Žádají rovnoprávné postavení v celém procesu a přijetí příslušného zákona, který by výše uvedené zajistil.

Plzeňský kraj za svými občany stojí a s umístěním úložiště na jaderný odpad nesouhlasí. Chceme, aby vláda s námi vedla dialog a aby se nerozhodovalo od stolu. Vybudování hlubinného uložiště poznamená životy našich občanů i celé oblasti Pošumaví na stovky až tisíce let, a proto nesmíme zůstat této problematice lhostejní.

Věřím, že k otázce jaderného úložiště v kraji se budou moci obyvatelé, obce i kraj vyjádřit a bude jim nasloucháno…

Na druhou stranu mne těší aktivity v životním prostředí, jejichž výsledky již dnes vidíme. Jsem ráda, že byla konečně zřízena rezervace Janovský mokřad, na jejímž vyhlášení jsem s kolegy z životního prostředí pracovala více než 2 roky. Jedná se o unikátní mokřadní ekosystém, kde se vyskytují vzácné a zvláště chráněné druhy živočichů.

Nýřany – mokřad

Proč je toto území tak zajímavé?

Zajímavé území je z několika důvodů. Ke vzniku mokřadu paradoxně přispěl člověk, o kterém si někteří myslí, že přírodě často nepomáhá. Původně byl na tomto místě vybudován rybník, který zaniknul kolem roku 1874 kvůli těžbě uhlí. Po utlumení těžby byla v posledních desetiletích na místě postavena dálnice D5, která přispěla  ke zvýšení hladiny spodní vody. A pak přišel na řadu ‘pomocník’ bobr, obývající místní Luční potok a ten dílo dokonal tak, že dnes se můžeme těšit ze vzácného mokřadu.  Děkujeme pane Bobře! A pak že člověk a příroda spolu nespolupracují:-)))

Můžete nám toto vzácné území blíže přiblížit?

Nachází se zde větší i menší vodní plochy s lagunami, které lemují rákosiny a celé to přechází v sušší luční porosty až po borový les. Z živočišných druhů je vzácným druhem jeřáb popelavý, kterého si kolemjdoucí pletli s  pštrosem. Je to poměrný velký pták, ale hnízdí zde i labuť velká, slípka zelenonohá, potápka malá nebo chřástal polní. Mokřad také slouží jako biotop obojživelníkům a bohatému spektru hmyzu, včetně motýlů. Celé území se nachází v těsné blízkosti dálnice D5.

Popíšete nám kroky, které vedly k vyhlášení?

K vyhlášení rezervace předcházela jednání a práce na výkupu pozemků a také jednání s těmi, kteří mokřad nechtěli. Ale vše se podařilo. A kraj má svoji rezervaci. Domnívám se, že je to unikát i mezi ostatními kraji. Ale podstatné je, že se vše zdařilo ve prospěch fauny a flory, která si ochranu opravdu zaslouží.

Proč je ochrana Janovského mokřadu důležitá?

Krom zmíněných vzácných druhů je to i kvůli  své roli v krajině –zadržování vody. Cílem je informovat zájemce z řad laické i odborné veřejnosti a plánuje se vybudování pozorovatelny a přístřešek s informačními panely s popisem nutnosti ochrany, nikoliv masivní turismus.

Jaká je plocha rezervace? Celková výměra činí 71,8 ha. Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří se na vyhlášení rezervace podíleli. Jedná se o první případ, kdy Plzeňský kraj vykupuje pozemky v zájmu ochrany přírody a je to významný krok pro zachování přírodního bohatství v našem kraji.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Manželé Miroslav a Ivana Zetkovi mají rádi strojařinu a jeden druhého

Čtrnáct inovací a originálních objevů patentovali v roce 2023 výzkumníci a výzkumnice ze Západočeské univerzity v Plzni. …