Plzeňský rozhled
Podobné články
Byť je česká Šumava s Karlem Klostermannem spjata jako s nikým jiným a je tu po něm pojmenováno kde co, místo, které by se věnovalo soustavně a do hloubky jeho dílu, dosud na Šumavě chybělo. Po víc než dvaceti letech úsilí spolku Karla Klostermanna a obce Srní, by se Dům Karla Klostermanna měl už brzy otevřít veřejnosti. 
Dům Karla Klostermanna otevírá svět Klostermannových šumavských románů múzickými prostředky a skrze atmosférický les situací a obrazů nabízí ochutnávku jeho díla. Vedle toho, v expozici věnované kontextu Klostermanna a Šumavy 19. století, představuje obsahový korpus klostermannovského vědění zpracované ve více než 80 šuplíkách, přihrádkách a boxech, jak formou textů ke čtení, k poslechu. Je komponován jako klostermannovská badatelna, do níž můžete opakovaně vstupovat, studovat a hledat souvislosti v komplexně pojatém obsahu, který sahá od historie (místní i globální), přes literaturu, uchopení kultury šumavských Němců, až po nahlédnutí do environmentálního pohledu na šumavské lesy, soudobou environmentální filozofii a její paralely s Klostermannem.
Dům Karla Klostermanna otevírá svět Klostermannových šumavských románů múzickými prostředky a skrz atmosférický les situací a obrazí nabízí ochutnávku jeho díla. Vedle toho, v expozici věnované kontextu Klostermanna a Šumavy 19. století, představuje obsahový korpus klostermannovského vědění zpracované ve více než 80 šuplíkách, přihrádkách a boxech, jak formou textů ke čtení, k poslechu.
A kdo za projektem stojí autorsky? Především Tereza (Dobiášová) Krejčí, původně divadelní dramaturgyně, později kurátorka, kulturní manažerka a autorka, která dokázala přeprogramovat, uvést v život a k evropskému uznání již jeden velký muzejní provoz: píseckou Sladovnu. Dům Karla Klostermanna je její druhou velkou komplexní muzejní realizací, kterou doprovází posledních pět let od první skici až po otevření.
