Plzeňský rozhled
Podobné články
Deficit hospodaření vládních institucí ve 3. čtvrtletí roku 2025 dosáhl 25,4 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zlepšení o 6,2 mld. Kč. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 20,8 mld. Kč, který se meziročně zlepšil o 5,2 mld. Kč. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v deficitu ve výši 5,6 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 1,1 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v přebytku 1,0 mld. Kč.
„Hospodaření sektoru vládních institucí ve třetím čtvrtletí roku 2025 skončilo v deficitu ve výši 25,4 mld. Kč, což v relativním vyjádření představuje 1,2 % HDP. Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně snížila o 0,3procentního bodu,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 7,2 % a dosáhly 39,8 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky a přijaté daně z příjmů. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 6,2 % a dosáhly 41,0 % HDP. Objemově největší růst byl zaznamenán především u tvorby hrubého fixního kapitálu a vyplacených náhrad zaměstnancům.
Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 174,8 mld. Kč na 3 623,9 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla ze 43,4 % na 43,1 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 2,1 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 2,4 p. b. Mezičtvrtletně dluh poklesl o 3,3 mld. Kč, nominální změna dluhu činila 0,0 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 0,7 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke snížení míry zadlužení o 0,7 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+133,1 mld. Kč). Ve třetím čtvrtletí roku 2025 byla mezičtvrtletní změna dluhu (pokles o 3,3 mld. Kč) významně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 25,4 mld. Kč). Hlavním důvodem tohoto rozdílu bylo větší čerpání sdílených vkladů v rámci cash poolingu (konsolidovaných na úrovni sektoru vládních institucí).
