Plzeňský rozhled
Podobné články
Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Aby také ne, když je na Šumavě někde omezen vstup veřejnosti, tak důvodem je většinou dlouhodobá přítomnost tetřeva. I když se tato omezení týkají jen malé části celé Šumavy – je to jenom něco přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Ale i to stačí, aby se v očích některých návštěvníků stal nepřítelem.
První odhad tetřeví populace provedla Správa NP Šumava už v roce 1991. Výsledek – zhruba 100 jedinců – nebyl nijak povzbudivé číslo. Tak malá populace byla prakticky na hranici vyhynutí. V tomto období zůstávalo těžiště tetřeví populace hlavně v centrální části Šumavy. Zásadní bylo to, že klidové území bylo vytyčeno na velké části Modravských slatí, kde přežila nejsouvislejší část populace. Důležitá byla i ochrana nedalekých ostrovních populací, zejména v části CHKO v Královském hvozdu na Železnorudsku. Naproti tomu z Trojmezné tetřevi téměř zcela vymizeli.
V roce 2009 se rozběhl první rozsáhlý monitoring tetřeví populace na území Šumavy a Bavorského lesa za využití metody rozboru DNA. Dva roky sbírali nejen zaměstnanci správ národních parků, ale i dobrovolníci tetřeví trus, který se dál analyzoval a podával tak mnohé zajímavé informace. Odborníci se dozvídali například to, jak vysoká míra stresových hormonů ovlivňuje chování těchto ptáků. A ukázalo se také to hlavní – kolik tetřevů na území obou národních parků a přilehlých oblastí přibližně žije.
Jisté je, že populace tetřeva na Šumavě a v Bavorském lese se už dostala přes kritickou hranici 470 jedinců, kterou odborníci určili jako nezbytnou pro dlouhodobé přežití tohoto druhu na Šumavě. V průběhu třiceti let se navíc tetřevi dostali i do míst, odkud dříve vymizeli. Díky rostoucí populaci možná bude za určitých podmínek povolen přístup k hraničnímu přechodu Modrý Sloup, ale protože Šumava zůstává hlavním místem s životaschopnou populací tetřeva ve střední a velké části západní Evropy mimo Alpy, bude i nadále nutné mu ponechat část území pro jeho nerušený život.
„Stala se téměř neuvěřitelná věc: Zatímco v části Evropy počty tetřevů stále klesají, například na Slovensku, na Šumavě přežil a jeho populace postupně sílí. Tetřeva potkáme dnes i v lesích v okolí národního parku, podobně, jako tomu bývalo naposledy někdy v polovině 20. století,“ shrnuje ředitel Pavel Hubený.
Podle jeho názoru určitě pomohla přísná ochrana jeho domovských okrsků, ale také změny, které se odehrály s lesem. Polomy a kůrovec postupně prosvětlily velké plochy původně kompaktního smrkového lesa, ve světlinách a v mezerách mezi padlými stromy teď bohatě plodí borůvky a brusinky, je zde hodně hmyzu, který je nesmírně důležitou částí potravy zejména pro malá kuřata. Zdá se, že se povedlo dopřát tetřevům skutečný tetřeví les.
