Čisté peněžní příjmy českých domácností vzrostly v roce 2024 meziročně o 5,4 % a reálné po dvou nepříznivých letech opět stouply, a to o 3,0 %. Míra ohrožení příjmovou chudobou dosáhla v roce 2025 úrovně 9,6 %, míra materiální a sociální deprivace byla 5,8 %. V roce 2024 na každou osobu v české domácnosti připadal průměrný čistý roční příjem 293,9 tisíce korun, což bylo o 15 180 korun více než v roce 2023. Měsíční průměr čistých příjmů činil bezmála 24,5 tisíce korun na osobu.
Medián příjmů domácností na osobu, který na rozdíl od průměru neovlivňují extrémní hodnoty, dosáhl 282,8 tisíce korun. Na průměrný příjem tak nedosahuje ani polovina české populace. Nejvyšší rozdíl mezi průměrným a mediánovým příjmem byl z vybraných typů domácností zjištěn u rodin s dětmi. Celkové měsíční výdaje domácností za bydlení činily na jaře roku 2025 v průměru za celé Česko 8 897 korun. Podíl výdajů za bydlení na čistém příjmu domácnosti dosahoval v průměru 15,9 %. Nejvíce peněz vydaly na bydlení domácnosti v nájemních bytech, a to skoro třetinu svých příjmů. Je to způsobeno tím, že platí nejvyšší výdaje za bydlení a zároveň v nich bydlí domácnosti s nižšími příjmy.

Podle právní formy bydlení v roce 2025 nejvíce českých domácností žilo ve vlastním domě, a to 38,4 %. Následovala kategorie byt v osobním vlastnictví, kde bydlelo 33,5 % domácností. Téměř tři čtvrtiny českých domácností tedy žijí ve „vlastním“. Nájemní bydlení využívala zhruba pětina domácností.
Meziročně došlo v roce 2025 k nepatrnému snížení míry materiální a sociální deprivace na úroveň 5,8 %. Tento indikátor udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více ze třinácti sledovaných položek. Nejčastěji si domácnosti nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 16 800 korun nebo týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti.
Plzeňský rozhled