Plzeňský rozhled
Podobné články
Jako jeden z projevů lásky je vnímáno uzavření manželství. Manželé vstupem do svazku projevují kromě lásky také závazek vzájemné podpory, společného růstu a zvládání životních výzev, trvalého partnerství. Jejich životy se provážou nejen emocionálně, ale i prakticky.
V uplynulé dekádě, resp. v posledních jedenácti letech, měly roční počty nově uzavřených manželství obyvatel Česka proměnlivý trend. Prvních pět let, tj. v období 2014–2019, se počty sňatků po dosažení historického minima v roce 2013 nepřetržitě zvyšovaly. V dalších letech roční úhrny střídavě klesaly a rostly. Nejvyšší počet tak připadl na rok 2019, kdy do manželství vstoupilo 54,9 tisíce párů, zatímco nejnižší byl v roce 2024 s 44,5 tisíci sňatky. Loňský počet uzavřených manželství se přitom stal po roce 2013 (43,5 tisíce sňatků) druhým nejnižším v historii České republiky, tj. od roku 1918.
Za růstem počtu sňatků po roce 2013 stála zejména zvyšující se úroveň sňatečnosti obyvatel. Opačným směrem – proti růstu počtů sňatků totiž působil efekt změn ve věkovém složení sňatkuschopného obyvatelstva, neboť do věku nejčastějšího vstupu do manželství se dostávaly početně slabší ročníky (narození v 2. polovině 80. let a v 1. polovině 90. let minulého století).
„Covidové“ roky 2020 a 2021, zejména vlivem opatření proti šíření nemoci, rostoucí trend počtu sňatků zastavily. V roce 2022 došlo k určité kompenzaci a počet sňatků opět vzrostl na téměř 55 tisíc, avšak v letech 2023 a 2024 počty sňatků znovu výrazně klesly. Kromě toho, že se snížila intenzita sňatečnosti, byl počet nově uzavřených manželství „tažen“ dolů i tím, že do vrcholu sňatečnosti se přesouvají nejslabší generace narozených z přelomu století. Pokračování trendu poklesu lze tudíž očekávat i v několika následujících letech.
Po rekordním roce 2022 počet sňatků výrazně klesl
Až do konce 80. let minulého století byla úroveň sňatečnosti v České republice vysoká. Do manželství alespoň jedenkrát za život vstupovala naprostá většina mužů a žen (90–95 %, resp. 95–98 %), přitom sňatek uzavírali převážně v nízkém věku. Průměrný věk svobodných nevěst se pohyboval mezi 21–22 roky, svobodných ženichů mezi 24–25 roky. Od počátku 90. let se situace začala výrazně měnit – lidé nejenže posouvali uzavření manželství do pozdějšího věku, ale i více než dříve upřednostňovali neformální soužití nebo častěji zůstávali bez partnera. V letech 2003–2007 to vypadalo, že dochází k určité stabilizaci. Do manželství by na základě tehdejší intenzity sňatečnosti vstupovalo 63–64 % svobodných mužů a 69–71 % svobodných žen ve věku do 50 let. Ovšem v období 2008–2013 pokles počtu uzavíraných sňatků pokračoval a s ním i podíl osob, které sňatek uzavíraly. 
Minima bylo dosaženo v roce 2013, kdy podíl svobodných mužů do 50 let, kteří by při setrvání úrovně z tohoto roku vstoupili do manželství, dosahoval pouze 51 % a podíl žen 59 %. Změna trendu pak do roku 2019 vedla k návratu úhrnné prvosňatečnosti na 59 % u mužů a 68 % u žen, tj. na úroveň podobnou roku 2008 (60, resp. 66 %).
V roce 2020 došlo vlivem opatření proti šíření covidu-19 k prudkému poklesu podílu svobodných osob vstupujících do manželství na 52 % v případě mužů a 61 % žen. Hodnoty se tedy zastavily jen těsně nad minimem z roku 2013. Následné oživení trvalo pouze dva roky, přičemž v roce 2022 došlo k překonání předchozího maxima z roku 2019, a úhrnná prvosňatečnost mužů dosáhla 60 % a žen 70 %. V roce 2023 (a velmi pravděpodobně i vloni), stejně jako v případě absolutního počtu sňatků, prvosňatečnost podstatně klesla. Alespoň jedno manželství před dovršením 50 let by při zachování měr sňatečnosti z roku 2023 uzavřelo pouze 56 % mužů a 65 % žen, zbytek by zůstal svobodný.
