Domů / Plzeňský rozhled / Kraj od začátku své existence dbal na efektivní hospodaření

Kraj od začátku své existence dbal na efektivní hospodaření

Letos uplynulo 20 let od vzniku Plzeňského kraje. Rozlohou patříme na 3. místo, ovšem lidnatostí na předposlední příčku. Možná si to málokdo uvědomí, ale k 1. lednu 2016 se navíc území našeho kraje zvětšilo o některá katastrální území ze zrušeného vojenského újezdu Brdy. Patříme mezi vyspělé průmyslové oblasti, které jsou u velkých měst, pochlubit se můžeme i dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti. Co všechno se změnilo, zejména s důrazem na poslední léta, na to jsme se zeptali JUDr. Marcely Krejsové (ODS), náměstkyně vykonávající funkci hejtmana Plzeňského kraje. 

JUDr. Marcela Krejsová, náměstkyně   vykonávající funkci hejtmana  Plzeňského kraje

Paní náměstkyně, zejména poslední půlrok nebyl právě jednoduchý, přesto bychom asi mohli zabrousit trochu do minulosti. S čím se musel kraj především vyrovnávat?

Pokud bychom se měli ohlédnout do minulosti, tak na začátku na samotné vybudování úřadu, jeho strukturu, nastavení procesů a zejména rozpočtu a s tím související nastavení rozpočtového určení daní. To byla, myslím, zcela zásadní věc a poděkování za ni patří zejména třem osobám, a to Petru Zimmermannovi, Vladislavu Vilímcovi a Jiřímu Leščinskému, protože oni ten úřad „postavili“. Výrazným problémem pak bylo vypořádání se s ekonomickou krizí v letech 2009 – 2012 a současně se snížením podílu na rozpočtovém určení daní pro kraje. Bylo nutné se poprat s předfinancováním dotovaných evropských projektů v konečné fázi programového období 2007 – 2013 za stavu chybějících peněžních prostředků z důvodu dopadů ekonomické krize.

Plzeňský kraj se vždy chlubil hospodařením bez dluhů a v posledních několika letech i hospodařením přebytkovým. Co to pro jeho rozvoj znamenalo a znamená?

Plzeňský kraj od začátku své existence dbal na efektivní hospodaření a v důsledku toho měl dostatek vlastních peněžních prostředků i na předfinancování dotovaných evropských projektů v programovacím období 2007 – 2013. Způsob předfinancování těchto projektů, které pracovně nazýváme individuální projekty, v dalším programovacím období 2014 – 2020 jsme změnili tak, že od roku 2017 byly předfinancovány z Rezervního fondu kraje a později, když přišla na řadu realizace větších projektů, jsou předfinancovány z úvěrového rámce. Když je na účet Plzeňského kraje připsána evropská dotace, použije se na splátku úvěru, k níž se připojí vlastní finanční spoluúčast kraje z Rezervního fondu. Nezatěžujeme tak běžný rozpočet kraje a neomezujeme vlastní investování a Rezervní fond kraje používáme k dofinancování evropských projektů. To umožnilo investovat jak do rozvoje venkova, tak podporovat sport, kulturu a další dotační tituly.

Marcela Krejsová a Ivo Grüner při výsadbě stromků

Zároveň jsme z přebytkového hospodaření kraje umožnili vykrýt významnou část propadu daňových příjmů způsobeného současnou koronavirovou krizí.

Jaké investice se v posledních letech výrazně zapsaly do historie kraje?

Výčet významných investic by byl opravdu dlouhý. Z těch minulých volebních období bych zmínila zejména výstavbu nového areálu Klatovské nemocnice, stavbu centrály Zdravotnické záchranné služby PK v Plzni na Borech, modernizaci Stodské nemocnice, nákup sanitních vozů pro Zdravotnickou záchrannou službu PK, I. část západního okruhu Plzně, výstavbu nových komunikací či nákup vlastní budovy pro zastoupení Plzeňského kraje v Bruselu.

V současnosti se realizuje dostavba východního ambitu v Mariánské Týnici, dokončuje se rekonstrukce vodního hamru v Dobřívě, realizovalo se mnoho investic v oblasti školství – zcela nové centrum odborného výcviku stavebního učiliště v Plzni, dostavba učeben v Klatovském gymnáziu, rekonstrukce Gymnázia Luďka Pika v Plzni, realizace nových odborných učeben Gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni, tamtéž půdní vestavba, výměna oken a oprava fasády, výstavba depozitářů či sportovišť pro potřeby Sportovního gymnázia v Plzni. Nyní se realizuje ojedinělý projekt robotické stáje v Horšovském Týně v rámci centra odborného výcviku či plošná energetická opatřeni na školních budovách včetně zateplení, výměn oken a rekuperací. Zahájili jsme II. část západního okruhu Plzně, realizujeme pomocí dotací obcím síť cyklostezek a cyklotras, stavíme a opravujeme komunikace v průměru za 600 miliónů korun ročně. Realizujeme dlouhodobý projekt budování páteřní datové optické sítě v kraji (napojení měst, obcí, krajských organizací) CamelNet, digitální mapové služby (GIS) včetně mapování technické infrastruktury v obcích prostřednictvím dotačního programu obcím. Pomáháme s projektováním a následným budováním vodohospodářské infrastruktury v obcích, s výstavbou hasičských zbrojnic či s nákupem techniky pro dobrovolné hasiče.

Za velmi důležitý krok považuji získání budov na území města Plzně sloužících školským a kulturním účelům do majetku kraje, neboť byly od 90. let ve výpůjčkách od města a kraj nemohl investovat do cizího majetku a město neinvestovalo do vypůjčeného majetku. Získali jsme celkem 12 objektů, nyní jednáme o 13., z nichž polovinu Plzeňský kraj uhradil v cenách ve výši znaleckého posudku a polovinu získal bezúplatně.

Vyřešili jsme také dlouholetý soudní spor týkající se užívání pozemků pod silnicemi II. a III. třídy v katastrálních územích Dobřany, Šlovice, Polánka a Kasejovice a odkoupili je do vlastnictví Plzeňského kraje.

JUDr. Marcela Krejsová

V souvislosti s ekonomikou kraje se také hovoří o jeho majetku a péči o něj. O jakých číslech mluvíme?

Plzeňský kraj vlastní dlouhodobý investiční majetek v evidenčních cenách za celkem cca 31,3 miliardy Kč a z toho budovy a stavby činí v objemu cca 23,7 miliardy Kč. Ročně zaplatí kraj za údržbu dlouhodobého majetku cca 775 mil. Kč.

V úvodu jsme narazili na Brdy, jaký význam to pro budoucnost kraje a jeho rozvoj bude mít? 

Jedná se o území velmi atraktivní pro turismus, zvláště pro cykloturistiku, takže síť cyklotras je v plánu v budoucnu zrealizovat. V této oblasti je panenská příroda nedotčená civilizací kousek za Plzní.

Celé čtyři roky jste měla na starosti „hlídání“ krajských financí, nelehký úkol… jak byste je dnes zhodnotila.  

Dalo by se říci, že jsem měla šťastné období, neboť ekonomika rostla a daňové příjmy od roku 2016 vzrostly o 1,5 miliardy. Rostly samozřejmě i výdaje, protože byl velký nárůst ve mzdách, zároveň jsme si mohli dovolit výrazně podporovat památkovou péči, sport, program stabilizace a obnovy venkova nebo jsme mohli ztrojnásobit objem finančních prostředků do obnovy vodohospodářské infrastruktury či do oprav silnic II. a III. třídy. V tomto volebním období jsme měli absolutně nejvyšší výdaje kraje na investice, v průměru 1 900 mil. Kč ročně.

Mohli jsme předfinancovat a kofinancovat evropské projekty a dokonce ještě hospodařit s přebytky. Ty jsme ukládali do Rezervního fondu kraje a ukázalo se, že to byl správný postup. Chovali jsme se prostě jako dobrý hospodář a díky tomu se nám podaří výpadky v příjmech zvládnout a udržet finanční stabilitu kraje. Jsme stále nezadluženým krajem.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Cestovní ruch v Plzeňském kraji v 1. pololetí 2020 v číslech

Plzeňský kraj navštívilo v 1. pololetí 2020 celkem 176 993 hostů, což představuje výrazný meziroční pokles až o 46,9 %. Na celkové …