Domů / Plzeňský rozhled / Kristus Trpitel z roku 1866 prošel kompletním restaurátorským zásahemu

Kristus Trpitel z roku 1866 prošel kompletním restaurátorským zásahemu

S opravou Božích muk s plastikou odpočívajícího Krista v Pivovarské ulici začalo město Rokycany v dubnu letošního roku. Restaurátorské práce provedla akademická sochařka Helena Jahodová, hotovo bylo v první polovině října.

Zděná boží muka s terakotovou sochou Krista Trpitele bylo nutné podrobit kompletnímu restaurátorskému zásahu, který měl za cíl obnovit podobu díla z roku 1866, tedy obnovit vymezení božích muk v terénu dlažbou, opravit a nahradit degradované omítky ve spodní části zděných podstavců, revidovat všechny části památky, vyčistit a konzervovat sochu Krista Trpitele vysokou 140 centimetrů a rehabilitovat zamřížovaný otvor středové niky. Celkové náklady na opravu kulturní památky se vyšplhaly na 324 tisíc korun, město získalo od Plzeňského kraje dotaci ve výši 150 tisíc korun.

Boží muka před rekonstrukcí

Poslední restaurátorský zásah na Božích mukách byl realizovaný v roce 2006. Naším cílem bylo v letošním roce provést nutný následný kompletní restaurátorský zásah s obnovou podoby díla z roku 1866, vymezit boží muka v terénu dlažbou, opravit a nahradit degradované omítky ve spodní části zděných podstavců do výšky 110 centimetrů, revidovat všechny části památky, vyčistit, doplnit a zakonzervovat sochu Krista Trpitele a rehabilitovat zamřížovaný otvor středové niky. Zároveň byla doplněna kovová stříška pro ochranu vrcholové sochy, která byla v minulosti na díle osazena a zřejmě v roce 2001 sejmuta a nikdy nebyla obnovena.   Do ruky Krista byl doplněn atribut rákosu z mědi a nerezové oceli se zlacením. Zároveň byly provedeny terénní úpravy svahu, kde jsou vysazeny nové břízy a nízké klečové borovice, které by měly lépe udržet terén nad zděnou památkou,“ uvedla Jana Cinkeová z Odboru školství a kultury Městského úřadu Rokycany, která má ve své gesci památky.

V rámci opravy byl  zajištěn průzkum barevnosti božích muk a sondy stratigrafie barevných vrstev omítek, kdy bylo zjištěno až šest vrstev v různých sondách po obvodu zděné barevnosti.

„Stav před rekonstrukcí odpovídal výmalbě z roku 2006, kdy byla stěna světle růžová s plastickými prvky v tmavě červené barevnosti. V roce 2001 byla výmalba provedena s ohledem na zjištěné starší vrstvy. Současná oprava se vrací k barevnosti z roku 2001 s pozměněním barevnosti detailů, klenáku a niky,“ uvedla ve své restaurátorské zprávě odbornice Helena Jahodová.

Omítka ve spodní části středového sloupku i bočních vysazených zídek byla do výšky 110 centimetrů opadaná – degradovaná vlivem vzlínající vlhkosti navršeného okolního terénu. Středová, mříží uzavřená nika, doplněná plexisklem, byla díky poškozené výplni znečitelněna. Samotná kovová mříž byla poškozena drobnou povrchovou korozí. Vrcholová socha sedícího Krista Trpitele byla ze zadní části na povrchu zad a hlavy zcela zazelenalá. Nejvýraznějším poškozením sochy byla degradace povrchové glazury u prstů rukou a nohou Ježíše Krista. Na díle chybělo starší zakrytí sochy kovovou stříškou.

Zděná omítaná boží muka vynášejí na vrcholu plastiku sedícího Krista Trpitele v podživotní velikosti. Vyzděný sokl zpředu, doplněný uzavíratelnou segmentovou nikou, má oblounovou patku, úzké kordonové římsičky a vyloženou korunní římsu krytou pálenou taškovou krytinou. Na stříšce je osazená kamenná čtvercová masivní deska, na níž je osazená plastika sedícího Krista. Zděný sloupek je na zadní stěně zpevněn opěrnou zídkou, která je vynesená na obě dvě strany. Zadní rozšířená zídka je též obložena pálenou taškou. Kristus se opírá rukou o levé koleno, hlavu má mírně zvrácenou vlevo, pravici má položenou na druhé noze. Figura Krista je zavinutá do purpurového pláště, na hlavě má trnovou korunu.

Karel Hofman se roku 2000 zmiňuje o tom, že boží muka původně stávala na jiném místě: „Dále je v ulici pod strání barokní kaplička z 18. století se sochou Ecce homo. Původně stála socha na protější straně potoka u železářské hutě. Velká voda ji kdysi odplavila na nynější místo.“ Souhrnně nověji o pověstech a vůbec místní tradici vztahující se ke kapličce píše Luděk Krčmář: „Je však na ní nápis 1866 a tak někdy bývá její stáří kladeno až do druhé poloviny 19. století, nejspíše však pochází z konce 18. století. Na její stříšce se nachází socha Ecce homo. Vznikla pro hliněnou sochu Krista, která tu byla podle pověsti nalezena v říčce Klabavě několik dní po povodni v roce 1873. Jejímu nálezu předcházelo údajné zjevení Krista mlynářově manželce, v kterém se Ježíš v těchto místech omýval. Socha, která už se v kapli nenachází, vznikla kdysi pro ochranu zdejší železné Staré Huti. Jako jediná přežila jen zázrakem její zkázu za třicetileté války. Poté se stala místem úcty poutníků, kteří se u ní stavěli k modlitbám. Podle jiné verze se události netýkají sochy, ale celých Božích muk, které vzala voda, a posléze byly obnoveny jinde po proudu.“

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Policisté dnes převzali další zdravotnický materiál za milion korun

Myšlenka dovybavit policejní jednotky, především ty prvosledové, zdravotnickým materiálem, vznikla na jednání Bezpečností rady Plzeňského …