Plzeňský rozhled
Podobné články
Nejvyhledávanějšími místy Národního parku Šumava zůstává oblast Modravska. Konkrétně se jedná o trasu z Modravy přes Rybárnu na Javoří pilu a Tříjezerní slať. Dále pak Chalupská a Jezerní slať, naučná stezka Povydří nebo Prameny Vltavy.
Nejvíce navštěvovaným zařízením Správy NP Šumava pak bylo s více než 110 tisíci lidmi návštěvnické centrum Srní, následované informačním centrem Kvilda. Pomyslnou třetí příčku v návštěvnosti drží Soví voliéry v Borových Ladech, čtvrtým nejnavštěvovanějším zařízením je pak Návštěvnické centrum Kvilda. Celková návštěvnost všech třinácti zařízení, která slouží veřejnosti, dosáhla v roce 2023 hodnoty 386 tisíc návštěvníků, což je o více než 25 tisíc návštěvníků více, oproti roku 2022.
„Návštěvnost loňského roku jednoznačně potvrzuje atraktivnost území Národního parku Šumavu. Potvrzují se tak navíc výsledky dotazníkových šetření z let 2018 a 2019, kdy tisíce návštěvníků odpovídaly na desítky pečlivě připravených dotazů – třeba na to, zda statut národního parku omezuje rekreační možnosti. Více než dvě třetiny, dotazovaných si myslí, že rekreační možnosti na území NP Šumava nejsou vůbec nebo spíše nejsou omezeny,“ odkazuje na výsledky socioekonomického monitoringu mluvčí parku Jan Dvořák.
V rámci tohoto monitoringu se návštěvníci vyjadřovali mimo jiné k tomu, zda je nabídka návštěvnických zařízení a turistických tras dostatečná. Skoro 90 % dotázaných posuzuje množství návštěvnických zařízení (86,8 %) a množství turistických cest (86,3 %) v Národním parku Šumava jako ideální stav. V rámci tohoto dotazu se přitom více než 5% dotázaných vyjádřilo, že turistických tras i návštěvnických zařízení je příliš nebo spíše příliš mnoho.
Zajímavý rozpor zaznamenali u návštěvníků, když se jich zeptali, zda jim návštěva Národního parku Šumava umožnila krásný prožitek z přírody. Pro se vyjádřilo 91 % dotázaných turistů. Přitom bezmála polovina dotázaných o kousek dál odpověděla, že se cítí smutně při pohledu na plochu s odumřelým stromovým patrem.
„Pro území Národního parku Šumava je však odumřelé neboli tlející dřevo typické. Na více než 44 procentech území totiž ponecháváme přírodu, aby nám ukázala, jak úžasná je a co všechno dokáže a to se samozřejmě neobejde bez života i smrti,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Smrt je v přírodě stejně důležitá jako život. Odumřelé stromy v lesích mají mnoho nenahraditelných funkcí, od navracení živin do ekosystému, přes poskytnutí životního prostoru pro širokou škálu živočichů hub a rostlin, až po zadržování vody v přírodě. A právě tyto jedinečné funkce budeme veřejnosti představovat letos v rámci tematického Roku tlejícího dřeva. Věřím, že pak návštěvníci budou na tlející dřevo nahlížet trochu jinak a procento těch smutných se zásadně sníží,“ dodává Pavel Hubený.
Správa NP Šumava letos chystá speciální komentované vycházky do lokalit, kde probíhá přirozený vývoj, výstavy, speciální fotobody, na kterých budou moci návštěvníci sledovat přirozený vývoj šumavských lesů dlouhodobě, ale i účastnit se tematických dnů v terénu a mnoha dalších akcí.
