Plzeňský rozhled
Podobné články
Také máte pocit, že zejména mezi zemědělci je nálada dosti mizerná? Naopak se zdá, že v otázkách životního prostředí a klimatu si více rozumíme. Prostě, není snadné vyhovět všem lidem, ale zejména zákonům, nařízením ať už vládním či evropským. Pravda, v podmínkách kraje je to, aspoň si to myslíme, o něco snazší. O tomto tématu si nyní povídáme s Ing. Josefem Bernardem, náměstkem hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství.
Pane náměstku, ochrana životního prostředí nabývá na významu s tím, jak radikálně se mění klima. Reaguje Plzeňský kraj na tuto globální změnu?
Ano, je to naše hlavní priorita. Je zřejmé, že musíme změnit přístup k přírodě a zemědělské půdě v Plzeňském kraji. Strategicky rozvíjíme program Zdravá krajina, který postupně, v průběhu dalších let, bude v pozitivním slova smyslu přispívat ke změně naší krajiny. Jedná se o dlouhodobý projekt, který ale může při důsledné realizaci přinést zvýšení biodiverzity a vyšší stupeň zadržování vody v našem kraji.
O čem konkrétně projekt Zdravá krajina je?
Začnu přeměnou krajiny. Chceme postupně v území kraje budovat jakési krajinné ostrůvky pozitivní deviace. Odborníci potvrzují, že malá území polodivočiny, kde nezasahujeme zemědělsky ani jinak destruktivně proti přírodě, mohou být ohromnými kompenzacemi vůči negativním vlivům průmyslového zemědělství a jednodruhového hospodaření v lesích. Taková menší území v počtu několika desítek mohou na celém území kraje významně přispět ke zvýšení biodiverzity živočišné i rostlinné. Výborným příkladem je náš Janovský mokřad. Pár let potom, co se v tomto prostoru utlumilo klasické hospodaření a posílilo zavodnění, přineslo výsledky nad naše očekávání. Ačkoliv se Janovský mokřad nachází v těsné blízkosti dálnice D5, svůj domov tady našlo asi 60 druhů ptáků, a to včetně ohrožených druhů. Jmenovat můžeme třeba jeřába popelavého. O spasení se starají pratuři. Posílili jsme tedy biodiverzitu, zlepšili stav travních i lesních porostů a posílili schopnost přírody udržet vodu v krajině. Navíc jsme zde spojili příjemné s užitečným. Součástí Janovského mokřadu je devět metrů vysoká pozorovatelna a několikakilometrový okruh pro návštěvníky. Připomínám, to vše přímo u dálnice. To je dobrý příklad toho, jak by to mohlo fungovat v budoucnu.
Takové projekty jsou ale výjimečné. Ve větším počtu těžko realizovatelné.
Ano, to je pravda. My jsme si ale udělali analýzu celého území Plzeňského kraje. Prozatím jsme definovali 20 zájmových území, kde chceme krajinu postupně proměňovat k lepšímu. Sice ne tak dramaticky jako v Janovském mokřadu, ale pořád významně. Může se jednat o úpravu říčních toků s cílem vyššího zadržení vody na území kraje, budování biotopů, výsadbu stromů, budování remízků, mokřadů atp. Tento postup budeme podporovat projektově i při vlastní realizaci. Samozřejmě to vyžaduje spolupráci se zemědělci, starosty či občany, kteří jsou vlastníky pozemků. Projekt Zdravá krajina ale nepředstavuje pouze adaptaci či změnu krajiny, jeho rozsah je širší.
Co například?
Osvěta, enviromentální výchova, poradenství. Prostě celkový koncept ve smyslu obnovy krajiny našeho kraje. Chceme být v Plzeňském kraji k dispozici s pomocí pro každého, ať již jde o občana, firmu, obec, školu nebo jinou organizaci. Každý, kdo se chce podílet na adaptaci krajiny tak, aby byla v budoucnu schopná odolávat rostoucím teplotám, je vítán.
Budou další projekty jako Janovský mokřad?
Ano, chystáme další území, dovolte mi ten výraz, polodivočiny. Přípravy jsou v prenatální fázi. Jednáme s vlastníky o potenciálních výkupech, nechci proto zabíhat do podrobností. Určitě ale budeme pokračovat v rozšíření dalších vlastních území v přímé správě Plzeňského kraje, kde chceme krajinu „léčit“.
Co záchranné stanice živočichů. Ty jsou dnes velmi populární. Podporuje je PK?
Záchranným stanicím živočichů v Plzni, Spáleném Poříčí, Rokycanech a Tachově každoročně přispíváme bezmála třemi milióny korun. Vedle toho například podpoříme čtyřmi milióny plzeňskou stanici. Jejich rekonstrukční projekt za ca 20 miliónů má naši plnou podporu. U záchranných stanic je populární jejich záchranná činnost. Mají ale obrovský vliv v oblasti edukace a záchranných programů. Z poslední doby mohu například vyzdvihnout mezinárodní projekt na záchranu sýčka obecného, do kterého se zapojila ZS Spálené Poříčí.
O odboru životního prostředí jsme sdělili vše?
Zdaleka ne. To by bylo na zvláštní vydání časopisu. Mohli bychom mluvit o již skoro miliardě podpory na vodovody a kanalizace v malých obcích, o spolupráci s včelaři, s mikrozemědělci nebo například se školami. Rozsah našich činností je obrovský a experti našeho odboru mají slušné renomé.
Jaká bude příroda našeho kraje za 50 let?
Víme jistě, že jiná. Záleží na nás, jestli bude mít charakter Maroka nebo Slovinska. Dnes máme krajinu zhruba takovou, jakou jsme ji měli před padesáti lety. Je jasné, že příštích padesát let bude znamenat radikální změnu. Řada živočichů zmizí a nahradí je jiní, obrovská bude změna lesů a flóry obecně. Na tuto změnu se musíme adaptovat, proto začínáme již nyní.
