Lucie Groene je jedinou ženou, která se v nadcházejících volbách do Senátu pokusí nahradit současnou senátorku za obvod č. 8 Rokycany (celý okres Rokycany, Plzeň-sever a jižní část Berounského okresu), Miladu Emmerovou. Původní profesí novinářka, Lucie Groene pochází z Berounska, je vdaná a má dvě děti.
Proč jste se rozhodla kandidovat do Senátu?
V dnešní době si absolutně nemůžeme dovolit senátory, o kterých slyšíte jen před volbami. Nechci jen kritizovat a diskutovat na sociálních sítích, co by se mělo změnit. Jsem aktivní člověk a mám vlastní zkušenost s reálnou politikou. Pracovala jsem jako šéfredaktorka zpravodajství. Některé dnešní politiky znám už od té doby. Ušla jsem od té doby dlouhou cestu, ale jsou stále tam, kde byli. A je to bohužel znát. Mnozí viditelně ztratili smysl pro realitu. Vůbec nechápou, jak se lidem opravdu žije.
Jak se lidem žije, podle Vás?
Mnoha lidem se nežije dobře. Mají příliš nízké příjmy, i když pracují a rozhodně se o nich nedá říct, že by se nesnažili svojí situaci řešit. Naopak zadluženost je neuvěřitelně vysoká. Lidé se rychle zadluží a zbytek toho, co ještě mají, jim nakonec sebere exekutor. Dluhy se musí platit všude na světě, o tom není potřeba diskutovat. Chování exekutorů, jejich finanční požadavky a způsob, jak dluhy vymáhají, to je věc jiná. Netajím se tím, co si o provádění exekucí myslím a mnozí exekutoři mě nemají rádi už teď. Ale je mi to jedno. Oni také neberou ohledy na ostatní.
Co byste chtěla udělat pro obvod, v němž kandidujete?
Všechno, co mohu z pozice senátorky udělat. Připadá mi to, že se některé věci v podstatě neřešily. Kandiduji za senátní obvod, který je velmi rozlehlý. Prakticky každá jeho část má jiné priority. Společným problémem je nekontrolovaný přísun zahraničních pracovníků a všeobecně činnost pracovních agentur. Nemám nic proti tomu, když firma nemá dostatek lidí a zaměstná cizince. Ale nesouhlasím s tím, aby to bylo na úkor kvality života místních obyvatel. Každý podnikatel si musí nejdřív dobře rozmyslet, kde svojí firmu umístí. Pokud tam není pracovní síla, není tam pravděpodobně ani ta správná lokalita pro jeho aktivity. Navíc tím přicházíme o kvalitní zemědělskou půdu. Bezpečnost je další velké téma.
Jaký je váš vztah k volebnímu obvodu?
Já vím, moje jméno zní dost cize. Považuji se za místní, za svobodna jsem se jmenovala Pavelková. Jsem z horní části senátního obvodu. Babička pocházela z rodiny Josefa Kebrdleho, zakladatele továrny na harmoniky v Hořovicích. Většina příbuzenstva z téhle strany byli podbrdští sedláci. Šihlavých, Hodaňovi. Nebo i ten Kebrdle, to taky nezní moc česky. Dědeček (pplk. Vladimír Pavelka) se sem přiženil, jeho rodiče tehdy žili na Kopci u Prostiboře.
Jaké další problémy chcete řešit?
V Rokycanech je stálé téma místní nemocnice. Místo toho, aby se zde služby zlepšovaly a rozšiřovaly, jsou spíš tendence její činnost dále tlumit. To nesmíme dovolit. Podporuji navíc snahy místních o znovuotevření porodnice. Narodila jsem se v Hořovicích, protože odtud pocházeli oba moji rodiče. Rokycany si také zaslouží mít vlastní nejen porodnici, ale i moderní a fungující nemocnici. Severní část obvodu potřebuje navíc řešit stále nedostatečnou infrastrukturu a dopravní obslužnost. Jak vidíte, práce je hodně.
Jak zajistit lidem spokojený život?
Jak jsem již řekla, pro spokojený život potřebujete mít především dostatečný příjem. Nesouhlasím s tím, že práce našich občanů by měla být tak špatně ohodnocena. Jsme stejně dobří, jako naši sousedé v Německu. Dále je důležitý pocit právní jistoty, rychlejší vymahatelnost práva. Chtěla bych se zasadit o zrušení tzv. „fiktivního doručování“ upomínek v rámci exekucí. Takhle to dál nejde.
Proč by lidé měli volit právě Vás?
Doufám, že mě budou vnímat jako šanci, mít aktivní a energickou senátorku. Jako novinářka jsem mohla pomáhat lidem, kterým už nikdo jiný nenaslouchal. Novináři jsou pak místem, kde hledat pomoc a podporu. Chtěla bych to dělat i jako senátorka. Pojmenovávám věci tak, jak jsou. Nejsem nikomu zavázaná, nejsem v žádné dozorčí radě, ani starostka, nikdo mě nesponzoruje. Zajímá mě jen, jak se bude lidem v mém regionu žít. Je to i můj domov.