Plzeňský rozhled
Podobné články
Plzeň je prvním místem, kam se praktičtí lékaři vydali, aby představili kampaň „11 milionů důvodů“. Tou upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče. Konkrétně v Plzeňském kraji je stále obtížnější sehnat pediatra – svého praktického lékaře zde nemá téměř 10 000 dětí a dospívajících. Jak situaci zlepšit a co je třeba, řešili praktici s plzeňským hejtmanem, ředitelkou Státního zdravotního ústavu a se zástupci zdravotních pojišťoven.
„Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékař prvního kontaktu pro malé a velké pacienty, ale i jejich průvodce zdravotním systémem. V České republice je ale v současné době bez praktického lékaře milion pacientů, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování,“ upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. Praktici to chtějí změnit, a proto odstartovali kampaň s názvem „11 milionů důvodů“. „Každý člověk v Česku je pro nás důvodem, proč jsme kampaň spustili a proč s ní teď vyjíždíme do krajů. Kvalitní primární péče musí být dostupná ve všech regionech,“ doplňuje.
V Plzeňském kraji funguje přibližně 260 samostatných ordinací všeobecných praktických lékařů a asi 100 ordinací pediatrů. Zatímco počet ordinací praktiků pro dospělé se zde za posledních šest let téměř nezměnil, ordinací praktických lékařů pro děti a dorost ubyla více než desetina. V letech 2018–2023 jich zaniklo 24, nových ale přibylo pouze 7. „Na konci roku 2023 zde nemělo praktického lékaře 9 556 dětí ve věku 0–19 let,“ upozornila na diskusi v Plzni předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilona Hülleová. Problém s dostupností primární péče se však i v tomto kraji může brzy dotknout také praktických lékařů pro dospělé – v důsledku stárnutí obyvatel.
„V Plzeňském kraji je přibližně 43 % všeobecných praktických lékařů ve věku 60 a více let. Není to ale jenom o lékařích v penzijním věku. Jedná se i o ty, kterým je přes 50. Průměrný věk praktiků je u nás 54,5 roku. Je proto nutné zavčas zajistit generační obměnu lékařů,“ říká MUDr. Michael Dimitrov, plzeňský předseda Sdružení praktických lékařů. Poptávka po primární péči a její zatížení navíc výrazně poroste. S tím, jak populace stárne, totiž přibývá pacientů s chronickými nemocemi.
Jak zaznělo v diskusi v Plzni, řešením je příchod absolventů lékařských fakult do primární péče a změna organizace jejího poskytování. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál. „Přináší to spoustu výhod jak pro pacienty, například v podobě rozšířené ordinační doby, tak pro lékaře. Mladší kolegové pracují po boku zkušených kolegů a později je mohou v ordinacích plynule nahradit. Je to také ideální varianta pro ženy, které se vrací z mateřské dovolené a nemusí pracovat na plný úvazek,“ říká MUDr. Dimitrov. Rozvoj týmových praxí ale závisí na příchodu nových posil do primární péče. Situace je však zejména u pediatrů kritická. Těch ubývá a nedaří se je nahrazovat. Co se týká všeobecných praktiků, tam je stav lepší. Zájem o tento obor mezi mediky v poslední době roste.
V Česku je však málo rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. Praktičtí lékaři proto usilují o jejich navýšení. Podle praktiků by hlavním zdrojem financování specializačního vzdělávání měly nadále zůstat dotace přidělované Ministerstvem zdravotnictví, k nim by se ale měly přidat dotace z prostředků Evropské unie a na financování stávajících rezidenčních míst by se mohly podílet i kraje. Ty by mohly zřizovat i vlastní rezidenční místa. „Jedna z možných cest to je a my tuto variantu prodiskutujeme,“ uvedl hejtman MUDr. Kamal Farhan. Specializační vzdělávání by podle praktických lékařů mělo získat také větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven.
