Plzeňský rozhled
Podobné články
Kultura a kulturní instituce plní významnou sjednocující funkci, která prostupuje a propojuje různé oblasti lidské činnosti a společenského života. Vybavenost obcí zařízeními, která umožňují tvorbu, zprostředkování a uchovávání kulturních hodnot, tak zvyšuje kvalitu života v obcích a přispívá k osobnímu rozvoji a soudržnosti jejich obyvatel.
K 31. 12. 2024 poskytovala veřejné knihovnické služby v Česku podle údajů Národního institutu pro kulturu síť 6 001 knihoven včetně poboček, což je o 175 méně než před pěti lety. Klesající trend je patrný i v Plzeňském kraji, kde bylo od roku 2020 zrušeno 7 knihoven (vč. poboček). V roce 2024 tak sídlilo v obcích Plzeňského kraje 500 knihoven včetně jejich poboček, s tímto počtem se region zařadil na páté nejvyšší místo v rámci Česka. Nejvíce jich bylo ve Středočeském (776) a Jihomoravském kraji (687), nejméně naopak v Praze (91) a na Karlovarsku (128).
V Plzeňském kraji navštěvuje knihovny více fyzických osob než on-line hostů a je tomu tak už jen u dvou dalších krajů. Počet registrovaných čtenářů knihoven v regionu za poslední tři roky mírně vzrostl. Meziročně sice došlo k navýšení expozic a výstav v kraji, poklesla však jejich návštěvnost. Naopak počet hostů památkových objektů s kulturním využitím se oproti předchozímu roku zvýšil.
Veřejnými knihovnami jsou v regionech krajské vědecké knihovny zřizované kraji a dále knihovny zřizované obcemi a městy. Lokálně vyčleněnou částí knihovny je pak pobočka, která je její organizační částí a pracuje pod jejím přímým vedením. V Plzeňském kraji bylo ke konci roku 2024 takovýchto poboček 49, jejich počet se dlouhodobě příliš nemění. Knihovny v kraji (vč. poboček) disponovaly v roce 2024 téměř 4,6 miliony knihovních jednotek a bylo zde registrováno 73 tisíc čtenářů. Celkem čtenáři uskutečnili přes 2,2 milionů výpůjček, přičemž od roku 2019 byl zaznamenán převážně klesající trend.
V roce 2024 navštívilo veřejné knihovny v Plzeňském kraji 2,5 milionů návštěvníků (včetně on-line služeb), což je téměř 3% podíl všech návštěvníků v republice. Jednalo se o šestý nejnižší podíl mezi kraji, nejlépe na tom byla Praha, kde hosté tvořili téměř polovinu v rámci celého Česka. Z celkového počtu návštěvníků knihoven regionu se jednalo o 1,5 mil. fyzických osob, jejichž počet se meziročně zvýšil o 4,9 %. On-line hostů bylo 1,0 mil., tedy méně než těch fyzických, což bylo evidováno jen ve třech krajích. Nejvýrazněji převládaly fyzické osoby právě v Plzeňském regionu (o 440 tis.), následně pak v Karlovarském a Ústeckém. V celém Česku a v 11 ze 14 krajů převažovali on-line hosté, nejvýrazněji v Praze. Čtenáři mohou v knihovnách také využívat počítače s připojením k internetu, jejich počet v regionu sice poklesl, výrazně však vzrostl počet návštěvníků, kteří zde využívají pouze internet.
