Plzeňský rozhled
Podobné články
Na tuzemských polích aktuálně probíhá sklizeň sladovnického ječmene. Kombajny vyjely i na pole u Hradce Králové, kde vědci hledají budoucnost této zásadní suroviny pro české pivo. Plzeňský Prazdroj zde v rámci svého vědeckého projektu Pro ječmen spolu s univerzitami a zemědělskými partnery testuje přínos regenerativního zemědělství na pěstování ječmene. Ten v posledních dekádách ohrožují výrazné výkyvy počasí a klimatická změna. Díky novým postupům se ale daří zajistit pro ječmen více vláhy v půdě než na polích s konvenčním způsobem pěstování a postupně tak stabilizovat jeho výnosy.
Sladovnický ječmen je důležitou plodinou pro české zemědělství. Pěstuje se na více než 190 000 hektarech, tedy na ploše 11x větší, než zabírají tuzemské vinice a 40x větší než české chmelnice. Pro zemědělce se ale stává riskantní plodinou. Pokud totiž po sklizni nevyhovuje vysokým sladovnickým nárokům, jsou nuceni jej prodat za nižší cenu pro krmné účely. S rostoucím počtem extrémních výkyvů počasí se to stává častěji a pro zemědělce nemusí být výhodné ho nadále pěstovat. Za posledních 30 let se snížila pěstební plocha jarního ječmene skoro o polovinu.
Proto se Prazdroj spolu s Českou zemědělskou univerzitou, Mendelovou univerzitou, zemědělskou skupinou JTZE a dalšími partnery snaží stabilizovat množství a kvalitu této zásadní suroviny pro české pivo. Už třetím rokem na tuzemských polích probíhá projekt Pro Ječmen, který je založen na kombinaci postupů regenerativního zemědělství a moderních technologií. „Základem regenerativního přístupu je používání různých typů meziplodin, takže pole nikdy nezůstane holé. Je neustále oseto nebo pokryto, abychom ho ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně a nerozrušujeme ji hlubokou orbou,“ vysvětluje manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Jakub Zaoral.
V okolí Smržova u Hradce Králové letos v rámci projektu Pro ječmen rostla surovina pro pivovarnický slad na dvou dvanáctihektarových polích. Na jednom se pěstuje ječmen konvenčním způsobem, na druhém se testuje regenerativní metoda. Na regenerativním poli s ječmenem ve Smržově loni sklidili silážní kukuřici. Následně plochu oseli meziplodinami – pohankou a hořčicí. Zejména v sušších obdobích je na regenerativních plochách zřetelné, že mají více vláhy než plochy s konvečním pěstováním. Permanentně oseté pole totiž lépe vsakuje vodu a díky rostlinnému krytu ji také pomaleji odpařuje. Vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM přitom spočetli, že na regenerativně obhospodařovaných plochách projektu Pro Ječmen lze díky snížení odparu a vyšší retenční kapacitě půdy zadržet navíc až 58 339 000 l vody, tedy přibližně 535 000 l na hektar.
Kromě Královéhradecka zkouší Prazdroj regenerativní postupy spolu s farmáři na dalších dvou lokalitách: na Vysočině a ve středních Čechách. Celková plocha polí projektu Pro ječmen činí 216 ha, což odpovídá více než 300 fotbalovým hřištím. V každé lokalitě se přitom zhruba na polovině výměry pracuje s regenerativními technikami a na druhé polovině se hospodaří konvenčním způsobem. Tím je zajištěno přímé srovnání efektů obou přístupů. V nejbližších dnech se začne ječmen sklízet z polí České zemědělské univerzity v Červeném Újezdě u Prahy a poté se práce přesunou i na Vysočinu.
