Značky, které během pandemie komunikovaly pozitivně, si dle třetiny spotřebitelů (35 %) udržely jejich loajalitu. A naopak firmy, které se zcela odmlčely, vyvolaly v 31 % případů obavy o svou finanční stabilitu. Ukázal to globální průzkum výzkumné agentury Arlington Research ve spolupráci s komunikační agenturou Allmedia4U mezi 13 tisíci respondenty z 14 zemí včetně Česka. Útlum komunikace firem také vzbudil mezi jejich zaměstnanci obavy o ztrátu práce. A to více mezi muži a také lidmi žijícími ve městech (35 %) než u lidí z venkovských oblastí (26 %). Téměř polovina respondentů (47 %) také uvedla, že by během karantény uvítala zprávy netýkající se koronaviru.
Pokud firmy během koronavirové pandemie přestaly komunikovat s veřejností, bylo to pro téměř třetinu spotřebitelů signálem možných finančních problémů. Zvýšilo to také jejich neochotu u těchto firem dále utrácet. Tyto názory převažovaly zejména v Itálii a Španělsku (39 %), časté byly také v USA (33 %) a Velké Británii (27 %). V České republice s tímto názorem souhlasilo 18 % oslovených. Vyplývá to z průzkumu realizovaného výzkumnou agenturou Arlington Research ve spolupráci s komunikační agenturou Allmedia4U.
Obavy o ztrátu zaměstnání
Útlum komunikace ze strany firem vzbudil obavy mezi zaměstnanci o možnou ztrátu jejich práce kvůli dopadům pandemie. A to překvapivě více mezi lidmi z měst, přestože v nich trh práce zpravidla nabízí více možností uplatnění. „Je zřejmé, že bez jasné interní komunikace firmy riskují, že si zaměstnanci vytvoří vlastní závěry, které nemusí být správné. Pokud chce firma udržet nebo obnovit důvěru v ni, je nezbytné, aby své zaměstnance informovala o novinkách, změnách a dalších plánech,“ říká Tomáš Staněk, ředitel komunikační agentury Allmedia4U.
Pozitivní komunikace udrží zákazníky, zejména ty mladší
Z průzkumu také vyplynulo, že více než třetina lidí (35 %) chce nadále nakupovat u značek, které je během krize svou komunikací inspirovaly a dodávaly jim naději. To platí nejvíce mezi mileniály (42 %) následovanými příslušníky generace Z (39 %) a generace X (35 %). Mezi tzv. baby boomers a příslušníky nejstarší „tiché generace“ s tímto souhlasí jen 29 %, respektive 28 % dotazovaných. „Lidé chtějí novinky a inspiraci. Většina respondentů z průzkumu uvedla, že způsob, jakým firmy zareagovaly na krizi, velmi ovlivní pravděpodobnost, že od nich budou v budoucnu nakupovat. Neměli bychom to podceňovat, není to vhodná doba pro zastavení komunikace,“ uvádí Paul Stallard, ředitel agentury Arlington Research.
Zprávy bez koronaviru chtějí všechny generace
Průzkum rovněž zjišťoval, jaká témata chtějí lidé slyšet nebo číst ve zpravodajství. Téměř polovina z nich (47 %) souhlasila s tím, že chce slyšet zprávy netýkající se pandemie. Podobně silná poptávka po novinkách nespojených s koronavirem zaznívala napříč všemi generacemi, od mileniálů (51 %) až po tichou generaci (43 %). Mezi jednotlivými zeměmi se jich však nejvíce dožadovali lidé v Maďarsku (62 %), Rakousku, Velké Británii (oboje 56 %) a Německu (53 %). Podíl Čechů vyžadujících zprávy oproštěné od pandemie (46 %) byl v tomto ohledu téměř shodný s podílem takových obyvatel Spojených států amerických (47 %).
O průzkumu
Průzkum probíhal online od 23. dubna do 19. května 2020 mezi 13 tisíci respondenty ze 14 různých států v Evropě, Severní Americe a Asii. A to na reprezentativním vzorku pro jednotlivé země na základě pohlaví, věku a regionu ((+/- 2 %).
Počty respondentů: USA (2500), Velká Británie (2000), Německo (1000), Francie (1000), Itálie (1000), Španělsko (1000), Nizozemsko (1000), Belgie (500), Rakousko (500), Portugalsko (500), Česká republika (500), Maďarsko (500), Rumunsko (500), Japonsko (500)