Domů / Plzeňský rozhled / Potřebujeme mladé lidi, aby na venkově vychovávali děti

Potřebujeme mladé lidi, aby na venkově vychovávali děti

Už několik let se hovoří o úbytku mladé generace z venkova. Pokud si uvědomíme, že právě Plzeňský kraj má jednu metropoli a několik měst okresního formátu, pak zbytek regionu tvoří malá města a vesnice. A tady pociťuje velký problém Ivo Grüner, náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje, fondů EU a informatiky. V čem konkrétně a jaké vidí východiska, na to jsme se ho zeptali.

Ivo Grüner, náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje, fondů EU a informatiky

Pane náměstku, sám žijete v nevelké obci na severu Plzeňska, opravdu je situace tak vážná?

Děkuji za tuto otázku, musím říct, že za dvanáct let z pozice náměstka hejtmana se Plzeňský kraj a především venkov v Plzeňském kraji velmi změnil. Významnými investicemi jak Plzeňského kraje, tak i peněz z Evropské unie jsme dosáhli velkého zlepšení v rámci infrastruktury (rekonstrukce silnic, zkvalitnění veřejné dopravy,…). Pomohli jsem vybavit školy, sociální zařízení, sportoviště a nemocnice. Připravili jsme projekty, které přilákali do PK mnohé investory z celého světa především podél dálnice D5 a v blízkosti města Plzně. Pomohli jsme snížit nezaměstnanost, které v roce 2009 byla v PK více než 20%, na současných 3,2%. Mělo to však za důsledek odliv mladých lidí blíž k jednomu velkému centru a to k městu Plzni. A to z důvodu lépe placené práce, větších možností v kultuře, sportu a společenského vyžití. Tento odliv mladých lidí, je velmi patrný především v posledních 5 letech.

Máte za to, že rozvoj regionu je komplexní oblast, nebo jde o jenom o některá odvětví?

Je to přesně tak, jak říkáte. Regionální rozvoj do sebe absorbuje úplně všechny atributy lidského konání v kraji. To znamená dopravu, školství, zaměstnanost, kulturu, sport atd. Mou snahou je vyrovnávat nesrovnalosti mezi velkým městem Plzní a venkovem. Plzeňský kraj je specifickým regionem a to tím, že je třetí největší v ČR co do rozlohy, ale až devátý codo počtu obyvatel. Máme tu 175 tis. město Plzeň a druhé největší jsou 22tis. město Klatovy. Z toho je zřejmé, že kromě města Plzně je celý region venkovským regionem, a proto od Plzeňského kraje potřebuje komplexní pomoc.

Stačí na tyto požadavky sám Plzeňský kraj a jeho rozpočet?

Ivo Grüner na přehlídce regionálních potravin

Samozřejmě, že nestačí. Plzeňský kraj také není od toho, aby sanoval veškeré problémy kraje, ale podle mého názoru by měl dávat motivaci lidem mimo Plzeň. A to především tím, že jim bude dávat příležitosti k životu na venkově, například pomůže sportovcům v malém oddíle k tomu, aby mohli sportovat i malé děti, pomůže hasičům s pořádáním hasičských závodů, s vybavením sportovců a hasičů, ale i podporou kulturních a společenských akcí v regionu. Všichni potřebujeme, aby mladí lidé na venkově vychovávali své děti, aby se zapojili do sportovního a kulturního života ve své obci či městě. Jenom tak může Plzeňský kraj přežít i do budoucna. K tomu potřebujeme samozřejmě i velkou podporu státu. A o to se celých dvanáct let za mého působení ve vedení Plzeňského kraje spolu se zaměstnanci regionálního rozvoje snažím. Za tuto dobu jsme z rozpočtu Plzeňského kraje nainvestovali do venkova více než 1,2 mld. Kč.

Zodpovídáte také za fondy Evropské unie, jak velký je jejich dopad na rozvoj našeho kraje?

Evropské peníze obecně významně pomáhají v rozvoji České republiky. Bude-li každý z nás pozorný, téměř u každé větší akce v rámci dopravy, sportovišť, nemocnic, sociálních zařízení atd. najde štítek, že tyto akce jsou spolufinancovány z peněz EU. Za posledních dvanáct let do Plzeňského kraje přiteklo z evropských fondů více než 35 mld. Kč. A to na projekty kraje (silnice II. a III. tříd, nemocnic, muzea atd), ale i obcí (náměstí, obecní úřady, hasičárny atd.) a neziskových organizací (muzea, sportoviště atd.) a samozřejmě i podnikatelů (nové strojní vybavení a technologie). Lze říci, že bez pomoci EU bychom některé projekty vůbec nemohli realizovat. Například západní obchvat města Plzně, na který nám EU přispěla více než 2,5 mil. Kč.

Ivo Grüner

Jste také předsedou ROPu, pokud vím, tak díky tomuto projektu se podařilo pomoci mnohým obcím a městům. Uvedete konkrétní příklady?

Máte pravdu. Pomocí regionálního operačního programu ROP NUTs II Jihozápad bylo v PK a Jihočeském kraji do roku 2016 investováno téměř 19 mld. Kč. Podpořených projektů je více než 700, z toho byly nejvíce financovány silniční projekty, ať už je to obchvat Klatov, Chanovic, Rokycan a další. Druhou nejvýznamnější investicí jsou projekty nemocnic, například výstavba nového monobloku Klatovské nemocnice. Ale aktivní byly i starostové obcí a měst, například rekonstrukce náměstí v Dobřanech, Nýřanech, Spáleném Poříčí, místní komunikace v Bezdružicích, Horní Bříze, koupaliště a knihovna v Kralovicích a podobně. Mě osobně se nejvíce líbí relativně malý projekt, a to projekt Klatovských katakomb. Kde byla pomocí evropských dotací realizována rekonstrukce pietního místa uložení Klatovských mumií. V tomto projektu se spojila nádherná rekonstrukce podzemí klatovských katakomb s vědeckými poznatky o mumiích a životě mnichů. Všichni lidé by měli asi vědět, že EU v rámci spolufinancování těchto projektů přispěla 92,5% z celkové ceny projektů. I v tom je vidět, jak výhodné finance z EU jsou.

Ve vaší gesci je také informatika, jak Plzeňskému kraji pomáhá?

Informatika je dnes jedním z nejdůležitějších odborů úřadu Plzeňského kraje. Nejen proto, že zabezpečuje fungování a bezchybný chod všech zařízení, které potřebují všichni úředníci, ale i proto, že pomáhá propojovat jednotlivá města a obce Plzeňského kraje novými technologiemi. Zhruba před osmi lety jsme začali budovat páteřní síť optických vláken po kraji. Dnes máme vybudovanou vlastní síť vysokorychlostního internetu Camel NET a jejím prostřednictví jsou propojeny úřady, školy, muzea, policie, nemocnice a další, v rámci fungování státní správy a samosprávy. Společně se starosty se snažíme vybudovat i metropolitní sítě a umožnit bezpečné a rychlé připojení i v jednotlivých městech a obcí.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem občanům Plzeňského kraje, že se spolu s námi snaží, aby se život v Plzeňském kraji zlepšoval, a aby jsme byli opravdu tím nejlepším krajem pro život v ČR.

 

 

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Cestovní ruch v Plzeňském kraji v 1. pololetí 2020 v číslech

Plzeňský kraj navštívilo v 1. pololetí 2020 celkem 176 993 hostů, což představuje výrazný meziroční pokles až o 46,9 %. Na celkové …