Plzeňský rozhled
Podobné články
Darování plazmy zachraňuje životy. Pokaždé, když dárce vejde do odběrového centra a vyhrne si rukáv, má to významný dopad pro život některého z nemocných, který potřebuje léky vyrobené z plazmy. Mezinárodní týden plazmy (International Plasma Awareness Week, IPAW) se proto zaměřuje na zvyšování povědomí o důležitosti této nenahraditelné tekutiny a oslavuje dobrovolné dárce jako hrdiny. Letos se koná od 7. do 11. října.
Plazmatické bílkoviny mají pro tělo velmi důležité funkce
Každý den se rodí lidé s nedostatkem plazmatických bílkovin. K těmto nedostatkům dochází, když tělo buď postrádá určité základní proteiny nacházející se v krevní plazmě, nebo má dysfunkční proteiny, často kvůli genetickým faktorům nebo jiným základním onemocněním. Tyto proteiny jsou životně důležité, protože pomáhají imunitnímu systému bojovat proti infekcím, zajišťují správné srážení krve, aby se zastavilo krvácení, a udržují tělo celkově zdravé. Pokud tyto bílkoviny chybí, jsou nedostatečné nebo nefungují správně, může to vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou imunitní nedostatečnost, krvácivé poruchy, neurologické potíže, zánětlivá onemocnění a další závažné stavy.
„Tyto bílkoviny mají specifickou funkci, kterou neumíme nijak uměle nahradit, ať už to jsou faktory krevního srážení, jež se začaly historicky využívat v léčbě jako první, či imunoglobuliny, jejichž význam nabývá v posledních letech na důležitosti. Víme, že existuje minimálně 150 různých imunodeficitů, tedy poruch imunity. Pokud bychom těmto pacientům imunoglobuliny nedodávali, jejich obranyschopnost bude velice snížená a infekce by pro ně mohly být i život ohrožující či smrtelné. Proto má plazma nezastupitelnou roli,“ popisuje MUDr. Jana Zítková, lékařka plazmaferetického centra Amber Plasma.
Za posledních 10 let se používání imunoglobulinů téměř zdvojnásobilo. Při ročním nárůstu o přibližně 8 % se spotřeba imunoglobulinů zvýšila z 32 tun v roce 2009 na 60 tun v roce 2019.
Minimálně 40 % plazmy se musí do Evropy dovážet
Podle odhadů jen v Evropě žije více než 300 tisíc pacientů, kteří pravidelně užívají léky vyrobené z krevní plazmy a bez těchto léků se neobejdou. Bohužel však Evropa není v dodávkách plazmy soběstačná a nárůst spotřeby léků z plazmy nezvládne pokrýt.
„V Evropě jsou de facto čtyři hlavní státy, které plazmu produkují a Česká republika je jedním z nich. Dále je to Německo, Rakousko a Maďarsko. Poptávka není dostatečně pokryta a minimálně 40 % plazmy, z níž se léky vyrábějí, se do Evropy proto dováží ze Spojených států,“ vysvětluje MUDr. Zítková. Uvedené čtyři země jsou hlavními dodavateli plazmy, protože zde existují kromě veřejných transfúzních stanic a odběrových míst také soukromá plazmaferetická centra.
