Plzeňský rozhled
Podobné články
Je až neuvěřitelné, že zaměstnanci denně promrhají neproduktivní prací 162 minut, což za rok představuje 138 798 korun vynaložených na neproduktivní práci. Významnou roli při zvyšování tuzemské efektivity práce sehrává umělá inteligence. Strojové učení a robotizace hrají klíčovou roli v průmyslu, ale kancelářím se zatím vyhýbaly. To se ale začíná v pudu sebezáchovy firem postižených pandemií měnit. Umělá inteligence totiž umí být až drtivě spravedlivá a nestranná.
„Běžné elektronické plánovače a úkolovníky jen kopírují lidské myšlení se všemi nešvary s tím spojenými: plánujeme, co nám vyhovuje, nikoli to, co je třeba, nepouštíme se do skutečných, ale jen zdánlivých prioritních úkolů, manažeři upřednostňují svůj čas, nikoli týmu a tak dále. Umělá inteligence ale nikomu nestraní, jedná čistě v zájmu celku, tedy celého týmu,“ vysvětluje Martin Lonský ze společnosti ApuTime.
Umělá inteligence řídící intelektuální činnost se proto inspirovala životem mravenců, respektive chodem mraveniště. Organizaci mraveniště biologové popisují jako dokonale fungující stroj, který koná v zájmu celku, efektivně, bez zbytečných chyb. 
„Podařilo se nám naprogramovat algoritmy, které chování mravenců simulují, takže software upřednostňuje úkoly vedoucí k cíli v co nejkratším možném termínu. Postupně se systém sám učí a zdokonaluje. Funguje navíc jako navigace v autě, která při změně trasy okamžitě přeplánuje průjezdní body, aby řidič dorazil do cíle nejrychleji,“ vysvětluje Martin Lonský, ředitel společnosti ApuTime.
Systémy pro produktivitu práce řízené umělou inteligencí používají všechny velké nadnárodní technologické firmy. V řadě velkých korporací z netechnologických sektorů však chybí. Tam se obyčejně používají elektronické plánovací nástroje bez prvků umělé inteligence. Ještě horší je situace ve veřejném sektoru a v menších a středních firmách, tam často chybějí i jednoduché týmové nástroje.
