Plzeňský rozhled
Podobné články
Mít na starosti oblast zemědělství a životního prostředí v rámci Plzeňského kraje není právě lehké. Co si budeme namlouvat, mnozí z nás mají pocit, že o tom vědí víc než dost a tudíž opatření, která kraj provádí, komentují či dokonce kritizují, v nejlepším případě „dobře“ radí. Jenže ono to není tak jednoduché, své o tom ví krajská radní pro tuto oblast Mgr. Radka Trylčová (ODS).
· Paní radní, v této souvislosti mě napadá otázka, jestli máte také svůj „sbor“ poradců?
Nemám. Ve své práci se opírám zejména o dobře fungující odbor životního prostředí a zemědělství krajského úřadu. Ale čas od času využiji radu odborníků k některým specifickým otázkám jako jsou odpady, lesy, sucho, chemické znečištění v přírodě a podobně. Pokud ale otázka směruje k tomu, zda mám nějakého placeného externího poradce, pak odpověď zní ne.
· Která oblast je pro váš odbor nejsložitější, kde jsou požadavky například na finance nejvyšší?
Každý, kdo se projde přírodou na většině míst našeho kraje, si určitě všimne, že největším problémem dnešní doby je sucho, ochrana vodních zdrojů a v návaznosti na to i budoucí dostupnost pitné vody. Tomu odpovídá i nastavení krajského rozpočtu v oblasti životního prostředí a zemědělství. Těší mě, že se mi za čtyři roky podařilo zásadně zvýšit finance související s vodním hospodářstvím a zadržováním vody v krajině. V roce 2013 kraj do této oblasti za rok investoval 15 milionů korun, v rozpočtu na letošní rok to již je 85 milionů korun.
· Co konkrétního kraj v oblasti hospodaření s vodou může dělat, anebo už dokonce podnikl?
Problém s vodou pociťují dnes všichni. Ještě na začátku mého působení na kraji jsme s obcemi často diskutovali hlavně ochranu před povodněmi, dnes je to především téma vysychání studní, kvalita vody v nich, nedostatečná kapacita vrtů, zásobování obyvatel vodou. Řešíme možnosti propojování stávajících vodárenských soustav a vodovodních sítí a další napojování obyvatel na pitnou vodu, protože některé oblasti našeho kraje už začínají být doslova „na suchu“.
I proto jsem nechala zpracovat Studii propojování vodárenských sítí a vodovodů. Bez této studie a jejích výsledků bychom se nemohli pohnout dále. Na jejím základě vedeme konkrétní jednání s obcemi a vodohospodáři. Nejen v hlavě ale i na papíře máme ambiciózní projekt „Nýrská voda potrubím až do Plzeňské aglomerace“. Na začátku této myšlenky stál kraj, ale tento projekt se dokonce objevil i ve vládním prohlášení. Investice do hospodaření s vodou totiž budou muset být nejen krajské, ale i státní a evropské.
· Jaké další projekty fungují ve „vodní“ oblasti?
Pomáháme například finančně obcím s projekty na vodovody a kanalizace a následně s jejich výstavbou. Stále ještě totiž u nás v kraji najdeme 118 obcí bez vodovodu a 102 bez kanalizace.
· V posledních letech se hodně hovoří o kotlíkových dotacích. Jsou stále tak populární a je o ně pořád takový zájem?
Aktuálně už běží třetí vlna těchto dotací, které podporují výměnu starých kotlů za ekologičtější. V Plzeňském kraji pomohly v rámci všech tří vln k výměně více než pěti tisíc starých, a tedy méně ekologických kotlů. Tento vysoký počet úspěšně zvládnutých výměn potvrzuje, že kraj tenhle projekt opravdu zvládá. Jsem ráda, protože zlepšování kvality ovzduší zůstává jednou z našich dlouhodobých priorit. Občané se někdy obávají velkého papírování, ale nemusí. Na krajské úřadě jsme zřídili informační místo pro žadatele, kde se dozví vše potřebné.
· Hodně se mluví také o včelařích a problematice včel. Pokud vím, tak i v této nesedí kraj se založenýma rukama…
Včelaři jsou v našem kraji dlouhodobě podporování. Osobně jsem ale chtěla jít ještě dál a zasadila se ze své pozice o to, aby včelaři dostávali každoročně vyšší finance a podpořila jsem jejich návrh na plošné vyšetření včelího moru, které žádný jiný kraj v České republice neudělal ve srovnatelné šíři. Vedle toho samozřejmě také včelařům přispíváme, podobně jako myslivcům, zahrádkářům, chovatelům či rybářům, na práci s mládeží, protože bez následovníků to ani u těchto bohulibých činností, které prospívají celé společnosti, zkrátka nepůjde.
· Na budoucnost ovšem očividně myslíte i v oblasti udržení zelených plic našeho kraje. Velice mile působí akce týkající se sázení stromů, je o ni zájem?
Snažíme se podporovat sázení stromů, obnovu polních cest i alejí. Moje přání je udržet kraj zeleným a zdravým a za každý vykácený strom vysadit dva nové…
Vydupala jsem proto ze země konkrétní program určenýpro občany kraje, kterým, když se přihlásí, kraj daruje vysokokmenný strom k zasazení. Zájem je o tenhle projekt obrovský, a tak máme již celou finanční částku vyčleněnou na tuto výsadbu vyčerpanou. Už na podzim přijde těm, kteří se stihli přihlásit, od kraje dar v podobě kontejnerové sazenice stromu. Půjde o stromy v hodnotě tři až deset tisíc korun, tedy o tzv. vysokokmeny.
Potvrdilo se, že občané v kraji mají o své životní prostředí opravdový zájem. Já osobně navíc věřím, že je lepší, když o místě, kde se stromy vysází, rozhodnou právě konkrétní lidé, kteří znají místní situaci. To je vždy lepší než rozhodovat od stolu na kraji či městě…
· Když se po stromech v tomto programu doslova zaprášilo, je šance zažádat ještě jiným způsobem?
Zájemci mohli žádat i v rámci dalšího nového projektu, který směroval na boj proti suchu a na podporu udržení vody v krajině. Tady má velký význam zejména výsadba větrolamů. Zde mohou obce požádat o podporu a mohou získat 30 sazenic stromů. Kraj si totiž uvědomuje, že musíme odstranit dluh, který v této oblasti vůči krajině vytvořilo hospodaření předchozí éry, které myslelo na všechno jen ne na zadržování vody v krajině.
Stejným směrem míří i naše činnost, kterou vykonáváme ve spolupráci se Správou a údržbou silnic a v jejímž rámci usilujeme o obnovu starých polních cest. I tam má vysazování stromů svou důležitou roli a sehrává stejnou roli jako naše snaha obnovovat různé tůně, menší vodní díla a přirozené útvary či revitalizovat přítoky.
Kraj se navíc nestará jen o výsadbu stromů, ale snaží se řešit také ochranu již rostoucího lesa. V téhle disciplíně nám dokonce patří první místo ve srovnání se všemi ostatními kraji České republiky. A kromě toho řešíme ve vztahu k lesům samozřejmě i další aktuální hrozbu, kterou je boj s kůrovcem.
· Plzeňský kraj je také místem s mnoha unikátními přírodními lokalitami. Je péče o ně také úkolem krajského úřadu?
Určitě. Kromě ochrany vody, ovzduší a půdy máme na starosti i komplexní péči o některé výjimečné přírodní lokality. Tam jde o klasickou ochranu přírody.
V poslední době jsme se věnovali například dvěma lokalitám evropského významu, jakými jsou Bonětice a Kakejcov.
Pracujeme také na plánu výkupu pozemků a následného možného vytvoření přírodní rezervace v místě, které se trochu paradoxně nachází blízko dálnice D 5 u Nýřan a kde se v tamních mokřadech vyskytuje vzácný jeřáb popelavý.
Je za námi i projekt Šlovického vrchu u Dobřan, kde byly v místě bývalého a nyní už opuštěného tankodromu vysazeny divoké koně, původně žijící v oblasti středočeských Milovic.
· Hodně jsme mluvili o životním prostředí. Co byste jen krátce zmínila na závěr z oblasti zemědělství?
Novinkou na poli zemědělství je program, v jehož rámci kraj podporuje malé a střední zemědělce a výrobce potravin. Děláme to i proto, že z vlastní zkušenosti vím, že menší zemědělci mají mnohdy blíže k tomu, co chceme prosazovat – k zemědělství, které nebude nadměrně svou intenzitou zatěžovat krajinu a přírodu obecně. Proto nabízíme menším zemědělcům a výrobcům možnost zažádat si o podporu na menší investiční projekty, s kterými nepočítají celostátní programy. Teď se hodně mluví o potravinové soběstačnosti a vyšším poddílu domácích potravin. Toho podle mého přesvědčení ovšem nedosáhneme zákony, které nám nařídí, kolik čeho můžeme v obchodech kupovat. Řešení spočívá naopak v rozumné zemědělské politice, která nebude orientovaná jen na řepku a velké podniky, ale bude myslet na krajinu,kvalitu toho, co jíme, a ochranu přírody jako celku.
