Plzeňský rozhled
Podobné články
Populace Česka v průběhu roku 2024 vzrostla o zhruba 9 tisíc osob na více než 10,9 milionu. Tento druhý nejnižší přírůstek za posledních deset let zapříčinil rekordní počet vystěhovalých v kombinaci s mimořádně nízkým počtem živě narozených. Rok 2024 se dále vyznačoval pokračujícím poklesem počtu sňatků a rostoucí nadějí dožití při narození.
Na konci roku 2024 dosáhl počet obyvatel Česka téměř 10,910 milionu. Zahraniční stěhování (36,8 tis.) převážilo úbytek přirozenou měnou (-27,9 tis.). Třetí nejvyšší počet přistěhovalých osob (121,8 tis.) v poválečné historii doprovázel abnormálně vysoký počet vystěhovalých (85 tis.), a to převážně v důsledku ukončení platnosti pobytu osobám, které si nepožádaly o prodloužení dočasné ochrany. Struktura migračního salda podle občanství zůstala stejná jako v roce 2023, nejvyšší bylo v případě občanů Ukrajiny (17,0 tis.), dále Slovenska (4,7 tis.) a Filipín (3,0 tis.).
Česko zaznamenalo druhým rokem v řadě pokles počtu sňatků i sňatečnosti. Manželství v roce 2024 uzavřelo 44,5 tisíce párů snoubenců, meziročně o 8 % méně. Při setrvání měr sňatečnosti z tohoto roku by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství pouze 53,0 % mužů a 62,4 % žen. Počet rozvodů vzrostl o 7 % a dosáhl 20,8 tisíce. Mírně vyšší byla i úroveň rozvodovosti (40 % v roce 2024 oproti 37 % o rok dříve). Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem setrvala na hodnotě 13,5 roku.
V roce 2024 se narodilo doposud historicky nejméně živě narozených dětí (84,3 tis.). Úhrnná plodnost (1,37 dítěte na jednu ženu) byla nejnižší za posledních 18 let. K nejvyššímu poklesu, a to jak u počtu narozených, tak i u úhrnné plodnosti, došlo u dětí narozených v prvním pořadí. Podíl dětí narozených mimo manželství (47,0 %) se od roku 2023 výrazně neproměnil. Počet zemřelých (112,2 tis.) zůstal na obdobné úrovni jako v předchozím roce. Naděje dožití při narození se ale zvýšila, když u mužů poprvé překročila hranici 77 let (77,2 roku), u žen hranici 83 let (83,1 roku).
