Plzeňský rozhled
Podobné články
Schodek hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí roku 2026 dosáhl 72,3 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 1,6 mld. Kč. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 82,7 mld. Kč, který se meziročně zlepšil o 17,0 mld. Kč. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v přebytku ve výši 12,0 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 19,9 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo ve schodku ve výši 1,6 mld. Kč, meziročně o 1,2 mld. Kč nižším. 
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 5,1 % a dosáhly 40,2 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky a přijaté daně z výroby a dovozu. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 4,9 % a dosáhly 43,7 % HDP. Objemově největší růst byl zaznamenán především u vyplacených sociálních dávek, tvorby hrubého fixního kapitálu a vyplacených náhrad zaměstnancům.
Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 292,6 mld. Kč na 3 827,9 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 43,3 % na 44,1 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 3,3 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP poměr dluhu snižoval o – 2,5 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 41,6 mld. Kč, samotná nominální změna dluhu činila 0,4 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 0,5 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke snížení míry zadlužení o 0,1 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+307,8 mld. Kč). Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 50,7 mld. Kč, který odpovídal 2,3 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zhoršilo o 3,0 mld. Kč.
