Plzeňský rozhled
Podobné články
Více než čtyři sta zachráněných a zpět do přírody vypuštěných živočichů, desítky denně opečovávaných zvířat a stovky spokojených návštěvníků – to je zjednodušený výčet jedné dekády existence Záchranné stanice živočichů Národního parku Šumava v Klášterci u Vimperka. Právě 10 let pracovníci Záchranné stanice v Klášterci léčí zraněná divoce žijící zvířata a hlavně se je snaží vrátit zpět do přírody. 
„Typickými pacienty jsou ptáci zranění elektrickým proudem od drátů vysokého napětí. Zvířata, která se střetnou s automobilem, ale také mláďata, která nám přinesou lidé v domnění, že strádají,“ vysvětluje ošetřovatelka Kristýna Falková, která se zde o zraněná zvířata stará už bezmála devět let.
„Je to úžasná, i když časově ohromně náročná práce. Teď v zimě toho není tolik, ale když k nám lidé na jaře nosí mláďata ptáků nebo savců, je té práce tolik, že s kolegy někdy ani nevíme, kam dřív skočit,“ doplňuje.
Od roku 2012 v Klášterci přijali k ošetření přes osm stovek zvířat. Bohužel ne všechna se ze svých zranění zotaví, a pokud ano, tak ne všechna je možné vypustit zpět do přírody.
„Naštěstí těch, která se nám podařilo ošetřit a zpět úspěšně vypustit do přírody, je většina. Za dobu existence záchranné stanice jich evidujeme okolo čtyř stovek,“ vypočítává zoolog Vladimír Dvořák, který se v péči o zraněná zvířata dělí s kolegyní Kristýnou Falkovou. Dá se říci, že co zvířecí pacient, to samostatný příběh. Ten veřejnosti nejznámější je patrně příběh rysa Davida, kterého v roce 2013 jako kotě srazil automobil a způsobil mu závažná poranění zadních končetin.
„Po několika operacích se ho nakonec podařilo doslova znovu postavit na nohy, ale protože v době havárie byl velice mladý a dlouhodobé léčení nedovolilo ho znovu vypustit do volné přírody, uzpůsobil se mu jeden z výběhů v Klášterci. Po pár letech se připravil přírodní výběh v Návštěvnickém centru Kvilda. Díky tomu všemu jsme Davidovi zajistili deset let kvalitního života, který skončil letos na jaře. Těch deset let, kterých se ale dožil, považujeme za takový malý zázrak, po tom množství operací, nekonečně dlouhé rekonvalescenci a také následků, které mu zůstaly do konce jeho života,“ vypráví Kristýna Falková. 
Vedle rysa se personál záchranné stanice staral o množství běžných, vzácných i velmi vzácných živočichů, a to včetně tetřevů, puštíků bělavých, orla mořského, nebo potáplice severní. Většinu zvířat přivezou pracovníci sami po té, co jim je nějaké zraněné zvíře nahlášeno nálezcem. Někdy je však nálezci přivezou sami a nezřídka úplně zbytečně.
Záchranná stanice živočichů Klášterec je otevřená také veřejnosti, a to každoročně vždy od začátku června do konce září. Jednou týdně, vždy ve středu, sem může zavítat široká veřejnost, a to včetně škol. Návštěvníky provedou zařízením a představí zvířata, která tady kvůli povaze trvalých následků zůstávají.
