Domů / Plzeňský rozhled / Tisovské rybníky zlepší podmínky pro vodní ptáky

Tisovské rybníky zlepší podmínky pro vodní ptáky

Přírodní rezervace Tisovské rybníky je jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v Plzeňském kraji. Postupně se rybníky ale zanesly bahnem a kvalita vody se zhoršila. Aby  vodním ptákům opět vyhovovaly, přistoupila  Agentura ochrany přírody a krajiny ČR k jejich odbahnění a opravě technických prvků. Rybníky jsou majetkem státu.

Malý Podvesný rybnik

 „Návštěvníci Tisovských rybníků si už možná všimli práce bagrů na rybníce pod Tisovou. Letos se odbahní Velký a Malý Podvesný rybník. Bude vyvezeno téměř 40 000 metrů krychlových usazenin a zároveň se  opraví výpustná zařízení a bezpečnostní přelivy. Odbahnění a opravy letos čekají i rybníky v přírodních rezervacích Postřekovské rybníky a Zbynické rybníky, které jsou také státním majetkem,“ popisuje Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Tyto vodní plochy jsou jedním z mála útočišť pro vodní ptáky zejména díky nízké rybí obsádce a mělkým příběžním porostům. Hnízdí tu například potápka malá, moták pochop, rákosník proužkovaný, slavík modráček, ťuhýk obecný, ťuhýk šedý, bramborníček hnědý a bramborníček černohlavý. Nejvzácnějším hnízdním druhem je jeřáb popelavý.

Zbynické rybníky, foto Zdeněk Myslík

V době tahu se u Tisovských rybníků ukazují i další vzácné druhy, například kulík bledý, čírka obecná, čírka modrá, vodouš tmavý, rudonohý a kropenatý. Také jespák bojovný, husice liščí, husice rezavá, hvízdák euroasijský, hohol severní nebo sýkořice vousatá. Z dravců se zde vyskytuje orel mořský, orlovec říční nebo luňáci červení či hnědí.

Většina ostatních rybníků v kraji trpí přebytkem živin, které se do vody dostávají splachem z okolních polí, z odpadních vod nebo nadměrným chovem ryb zejména kaprů. Voda je pak zakalená a nádrže se zanášejí bahnem, rybníky jsou mělké, snáze se prohřívají a vysychají. Ve vodě pak chybí kyslík, přemnoží se řasy a sinice. V zakalené vodě mají vodní ptáci málo potravy a nízká průhlednost vody jim znemožňuje potápění a lov.

vytěžené bahno slouží jako hnojivo na pole

„Rybníky jsou citlivé na množství živin. Jejich odbahněním pomůžeme zdejší přírodě. Veškeré práce byly připravovány s Plzeňským krajem, správcem těchto chráněných území. Práce v pobřežních porostech budou ukončeny před hnízděním ptáků. Finance na tuto akci máme z Národního plánu obnovy,“ dodává Zdeněk Myslík.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Oficiálním partnerem mobilní aplikace Záchranka je Plzeňský kraj

Mobilní aplikaci Záchranka mohou lidé v Plzeňském kraji nově využívat v plném rozsahu. Stisknutím jediného tlačítka lze …