Plzeňský rozhled
Podobné články
Onemocnění sítnice se často rozvíjejí tiše a bez varování a mohou vést k praktické slepotě. Nejčastěji se projevují poruchami barevného vidění, zvlněnými liniemi a v pokročilé fázi také tmavými skvrnami nebo slepým bodem uprostřed zorného pole. Pokud se podaří odhalit nemoc na začátku, je možné ztrátě zraku zabránit. V sobotu 18. října od 10.00 proto bude v Plzni k dispozici speciální mobilní ambulance, kde si lidé budou moci nechat zdarma a bezbolestně zkontrolovat oční pozadí. Vyšetření za pomoci přístroje, jenž využívá umělou inteligenci (AI), zabere jen několik minut. Přístroj totiž dokáže nemoc odhalit ještě dříve, než se projeví jakýmikoliv příznaky.
Sítnice je tenká vrstva nervové tkáně na zadní straně oka. Obsahuje miliony světločivných buněk v podobě tyčinek a čípků, které zachycují světlo a mění jej na elektrické signály. Ty putují přes zrakový nerv do mozku, kde složí dohromady obraz. Za poškození sítnice může nejčastěji stárnutí, genetika, úrazy a špatný životní styl. Mezi nejrozšířenější nemoci sítnice patří věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) a diabetický makulární edém (DME), který je specifickou formou diabetické retinopatie, jež postihuje pacienty s cukrovkou. Jestliže mají oba rodiče VPMD, je 4× vyšší riziko, že nemoc postihne i jejich potomka. Napadá totiž centrální část sítnice, takzvanou žlutou skvrnu, která je důležitá pro ostré vidění.
„VPMD má dvě formy – suchou a vlhkou. Suchá forma se rozvíjí pomaleji a je méně závažná. Pacientům se pomalu zhoršuje vidění, v centru mohou pozorovat černý flek. Někteří se proto domnívají, že jde o příznak šedého zákalu. Vlhká forma se může projevit pozorováním zvlněného textu. Rovné linie, jako jsou například spáry mezi kachličkami, se pacientům deformují,“ vysvětluje MUDr. Eliška Martincová, oftalmoložka z Oční kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. 
Odborníci odhadují, že VPMD postihuje každého šestého seniora nad 65 let, ale může se objevit i u lidí po čtyřicítce. V případě suché formy VPMD se buňkám, které se nacházejí na sítnici, nedostává kyslíku, a proto odumírají. Pokud to trvá dlouho, nemoc přejde do fáze tzv. vlhké formy. Při ní si organismus v důsledku nedostatku kyslíku vytváří pod sítnicí nové cévy, které však často praskají a prosakuje z nich tekutina. Při hojení poškozené tkáně pak vzniká jizva, která vede k trvalému poškození žluté skvrny.
„Pokud se VPMD neléčí, může u pacientů postupně dojít ke ztrátě zraku. Nevidí, co mají přímo před sebou, protože jim v tom brání černý flek. Většinou pak zůstane zachováno pouze periferní vidění,“ vysvětluje MUDr. Martincová.
Centrální část sítnice postihuje také DME. Vzniká v souvislosti s vysokou koncentrací cukru v krvi, a postihuje proto pacienty s diabetem I. i II. typu. V Česku trpí nemocí přibližně 100 000 diabetiků. DME i VPMD se dají léčit. Lékaři využívají v terapii růstové protilátky, které zabraňují tvorbě nežádoucích cév, omezují vliv otoků a tendencí ke krvácení. S léčbou je však třeba začít dříve, než dojde k nevratnému poškození sítnice.
Podle lékařů přichází do jejich ordinací přibližně čtvrtina pacientů až ve chvíli, kdy se onemocnění sítnice projeví na obou očích. Málokdo si totiž všimne, že na jedno oko vidí hůř. Až při náhodném zakrytí jednoho oka zjistí, že druhé nefunguje správně. Problém často odhalí až prohlídka u lékaře.
