Reklama, multiplikace děl, krajiny, drobné portréty, ale i knižní a časopisecké ilustrace. To vše patřilo mezi nové způsoby obživy umělců v 19. století. Právě proměně uměleckého provozu, vztahu umělce a publika a různým způsobům obživy v tržním prostředí 19. století se věnuje nová výstava Západočeské galerie v Plzni UMĚNÍ PRODAT (SE). UMĚLEC VE SPÁRECH TRHU 19. STOLETÍ. Návštěvníci se mohou těšit na díla Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Františka Kupky, Alfonse Muchy, Jana Štursy a řady dalších významných českých autorů. 
Přestože o tom většinou knihy mlčí, je prozaickou skutečností, že se umělec svou tvorbou musel mimo jiné také uživit. V 19. století se zcela změnily vztahy zadavatelů a tvůrců, požadavky uměleckého publika i samotné tržní mechanismy. Doba, kdy umělce chránila příslušnost v malířském cechu, zakázky zámožného mecenáše, či náklonnost šlechty a církve, se postupně vytrácela. Jaké strategie tedy mohl umělec v devatenáctém století zaujmout, aby své umění prodal, jak se sám prezentoval na uměleckém trhu, aby si zajistil přízeň publika?
Expozice se soustředí na tři kapitoly charakteristické pro tehdejší umělecký provoz: na to, jak reklama mohla ovlivňovat umění, jak se umělecké dílo profilovalo jako reklama prostřednictvím multiplikací a reprodukcí, a jakými cestami (mimo veřejné zakázky nebo sběratelství a výstavy) umělec do tržního prostředí vstupoval.
Návštěvníkům se téma představuje prostřednictvím 109 děl. Kromě malby, drobných sochařských děl, kresby a grafiky jsou k vidění dobové fotografie, knižní kultura, ilustrace a další ukázky umění všedního dne, jako například váza, dóza, firemní vizitky, plakáty či reklamy na mýdlo.
Výstava, kterou je možné navštívit ve výstavní síni „13“ až do 2. června, vznikla ke 44. ročníku plzeňského mezioborového sympozia na aktuální téma Trh a kapitál v české kultuře 19. století, konaného v rámci festivalu Smetanovských dnů Plzeň, a byla připravena ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy.
Plzeňský rozhled