Plzeňský rozhled
Podobné články
Saldo hospodaření vládních institucí skončilo ve druhém čtvrtletí roku 2025 v přebytku, což odpovídá úrovni 0,4 % HDP. Míra jejich zadlužení tak dosáhla 43,8 % HDP. Přebytek hospodaření vládních institucí ve 2. čtvrtletí roku 2025 dosáhl 8,3 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zlepšení o 4,6 mld. Kč. 
Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 32,0 mld. Kč, který se meziročně zlepšil o 12,8 mld. Kč. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v přebytku ve výši 41,0 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 10,7 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v deficitu 0,8 mld. Kč.
„Ve druhém čtvrtletí roku 2025 hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v přebytku ve výši 8,3 mld. Kč, což v relativním vyjádření představuje 0,4 % HDP. Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně zvýšila o 1,4 p. b.,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 6,0 % a dosáhly 42,5 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z příjmů a přijaté sociální příspěvky. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 5,5 % a dosáhly 42,1 % HDP. Růst byl zaznamenán především u vyplacených náhrad zaměstnancům, tvorby hrubého kapitálu a sociálních dávek.
Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 306,2 mld. Kč na 3 627,0 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 42,4 % na 43,8 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 3,7 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 2,3 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 91,9 mld. Kč, nominální změna dluhu činila + 1,1 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 0,6 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke zvýšení míry zadlužení o 0,5 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+237,9 mld. Kč).
