Plzeň je prvním místem, kde praktičtí lékaři představili kampaň „11 milionů důvodů“. Tou upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče. Konkrétně v Plzeňském kraji je stále obtížnější sehnat pediatra – svého praktického lékaře zde nemá téměř 10 000 dětí a dospívajících. Jak situaci zlepšit a co je třeba, řešili praktici s plzeňským hejtmanem, ředitelkou Státního zdravotního ústavu a se zástupci zdravotních pojišťoven.
„Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékař prvního kontaktu pro malé a velké pacienty, ale i jejich průvodce zdravotním systémem. V České republice je ale v současné době bez praktického lékaře milion pacientů, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování,“ upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. Praktici to chtějí změnit, a proto odstartovali kampaň s názvem „11 milionů důvodů“.
V Plzeňském kraji funguje přibližně 260 samostatných ordinací všeobecných praktických lékařů a asi 100 ordinací pediatrů. Zatímco počet ordinací praktiků pro dospělé se zde za posledních šest let téměř nezměnil, ordinací praktických lékařů pro děti a dorost ubyla více než desetina. V letech 2018–2023 jich zaniklo 24, nových ale přibylo pouze 7. Na konci roku 2023 zde nemělo praktického lékaře 9 556 dětí ve věku 0–19 let.
Problém s dostupností primární péče se však i v tomto kraji může brzy dotknout také praktických lékařů pro dospělé – v důsledku stárnutí obyvatel. V Plzeňském kraji je přibližně 43 % všeobecných praktických lékařů ve věku 60 a více let. Není to ale jenom o lékařích v penzijním věku. Jedná se i o ty, kterým je přes 50. Průměrný věk praktiků je u nás 54,5 roku. „Je proto nutné zavčas zajistit generační obměnu lékařů,“ říká MUDr. Michael Dimitrov, plzeňský předseda Sdružení praktických lékařů.
Poptávka po primární péči a její zatížení navíc výrazně poroste. S tím, jak populace stárne, totiž přibývá pacientů s chronickými nemocemi. Proto je nutné rychle uskutečnit konkrétní změny. Jen tak je možné čelit výzvě v podobě stárnutí obyvatelstva a epidemie chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví. V tomto směru citelně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi.
Jak zaznělo v diskusi v Plzni, řešením je příchod absolventů lékařských fakult do primární péče a změna organizace jejího poskytování. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo v Česku více než 150. V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál.
„Přináší to spoustu výhod jak pro pacienty, například v podobě rozšířené ordinační doby, tak pro lékaře. Mladší kolegové pracují po boku zkušených kolegů a později je mohou v ordinacích plynule nahradit. Je to také ideální varianta pro ženy, které se vracejí z mateřské dovolené a nemusí pracovat na plný úvazek,“ říká MUDr. Dimitrov.