Plzeňský rozhled
Podobné články
Celkem se jednalo o 59 druhů volně žijících živočichů. Z toho bylo 362 zvířat úspěšně navráceno zpět do volné přírody. Při vypouštění se využívají různé metody, například přímé vypuštění dospělých jedinců, adopce mláďat pěstounskými rodiči stejného druhu nebo metoda volného letu, která se osvědčuje zejména u dravců.
Do dalšího chovu či držení bylo předáno 7 jedinců a 184 zvířat se bohužel ani přes veškerou péči nepodařilo zachránit. Stanice disponuje potřebným materiálním, technickým i personálním zázemím pro odchyt, ošetření a léčbu živočichů. V jejích prostorách jsou zároveň umístěni i trvale handicapovaní jedinci, kteří slouží k ekologické výchově.
Stanice se dále věnuje hospitalizaci v zimě vyčerpaných zvířat, často v důsledku nedostatku přirozené potravy, mapování živočichů v přírodě pro možnost adopce, záchranným chovům u vzácných druhů a sestavování párů z handicapovaných jedinců za účelem jejich rozmnožování v zajetí. Neméně důležitou součástí práce je také vyhledávání příčin zranění živočichů v přírodě a jejich odstraňování ve spolupráci s dalšími subjekty.
V roce 2025 byli v rokycanské záchranné stanici ošetřováni také vzácnější a zajímavější druhy živočichů, například husa velká, chřástal vodní, sokol stěhovavý, vrána obecná černá nebo vydra říční. Nejčastějšími pacienty však byli netopýr rezavý (59 jedinců), kos černý (46), ježek západní (44), poštolka obecná (43) a sýkora koňadra (36).
Důvody přijímání volně žijících živočichů jsou různorodé. Mezi nejčastější patří popáleniny elektrickým proudem nebo nárazy do drátů elektrického vedení. Častá jsou rovněž zranění způsobená dopravními prostředky, nárazy do pevných překážek či napadení jinými živočichy. Zvláštní skupinu tvoří mláďata, která ne vždy vyžadují lidskou pomoc, avšak pro svou nesamostatnost bývají často odchycena a přinesena do stanice. Mezi další příčiny patří náhodné odchyty, pády do různých prostor nebo celkové vysílení organismu.
