Již pátým rokem se Fakultní nemocnice Plzeň aktivně zapojuje do kampaně Movember na podporu prevence rakoviny prostaty. Důležitost prevence shrnuje přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.: „Karcinom prostaty je u nás nejčastějším onkologickým onemocněním. Pokud se nádor objeví včas, naděje pacienta na úplné vyléčení je dobrá. 10 % všech mužů onemocní karcinomem prostaty, 3 % na něj zemřou, 13,5 % všech maligních nádorů v mužské populaci představuje právě karcinom prostaty.“
Tato nemoc je ročně v ČR diagnostikována více jak u 7000 nových pacientů. Dobrou zprávou však je, že se snižuje výskyt pokročilých a tedy smrtelných forem těchto nádorů. „Velkou zásluhu na tomto trendu má jistě i systematická práce našich odborníků, kteří výsledky výzkumu rychle aplikují do praxe a nádor dokáží zachytit včas,“ vysvětluje ředitel FN Plzeň MUDr. Václav Šimánek, Ph.D.
Největší šanci na vyléčení mají u karcinomu prostaty ti, u nichž je diagnóza stanovena brzo. „Mělo by se však zdůraznit, že u karcinomu prostaty existuje zvláštní situace, kdy se zbytečně velké procento pacientů podrobuje biopsii i v případech, kdy jde o velice častou hyperplazii (nezhoubné zvětšení) prostaty a nejedná se o nádor. Hledali jsme správné měřítko, kdy ještě není pacient ohrožený nádorem, a tudíž ho stačí pouze pravidelně sledovat, nebo kdy je nádorem, dokonce závažným, ohrožený, a musí se proto jednat rychle. A to se nám ve spolupráci s urology plzeňské fakultní nemocnice podařilo,“ konstatuje náměstek pro vědu a výzkum prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.
Další krok vpřed
Od osmdesátých let minulého století se v klinické praxi zjišťuje nádor prostaty krevním testem, stanovujícím prostatický specifický antigen (PSA). Nový marker PHI je dalším krokem vpřed. „PHI je tzv. index zdravé prostaty. Také se nabírá z krve a pomáhá nám rozlišit nemocné na ty, které stačí dál sledovat jen pomocí s PSA a na ty, které budeme indikovat k biopsii,“ vysvětluje MUDr. Olga Dolejšová, Ph.D., FEBU, zástupce přednosty Urologické kliniky FN Plzeň pro výchovnou a vědeckou činnost. Váží si toho, že díky spolupráci s laboratoří imunochemické diagnostiky vedené Ondřejem Topolčanem, nasbírali v rámci České republiky největší objem dat a mohli tak vyvodit přesné závěry, jak marker PHI funguje a jak může urologům pomáhat. Také výsledky dosažené ve FN Plzeň vedly Všeobecnou zdravotní pojišťovnu k tomu, že vyšetření je plně hrazeno pojišťovnou.
Marker PHI napomáhá i v rozhodnutí o agresivitě nádoru, k předpokladům, jak se bude nádor dál vyvíjet. „To je velmi důležité v tom, že při lokalizovaném nádorovém onemocnění, ohraničeném pouze na prostatickou žlázu, můžeme nemocné lépe indikovat na různé podtypy zákroku. Dokážeme zjistit, zda jim můžeme šetřit nervově cévní svazky, a tím lépe zachovat erektilní funkce a více zabránit inkontinenci,“ zdůrazňuje Olga Dolejšová.
Biopsie kdy a jak
K dokonalému „zásahu“ bioptické jehly přímo do ložiska nádoru dnes urologům FN Plzeň pomáhá moderní technika. „Od počátku roku 2017 máme k dispozici softwarové fúzní zařízení, které umožňuje v indikovaných případech udělat biopsii fúzí obou obrazů – magnetické rezonance a transrektální sonografie. Zavedenou sonografickou sondou do konečníku vidíme prostatu, skrz tuto sondu máme rovněž zavedenou bioptickou jehlu a tím, že se obrazy počítačově zpracují a spojí, můžeme přesně zacílit ložisko biopsie. Velice jsme si tento moderní diagnostický přístroj ve FN Plzeň přáli, a naše očekávání se stejně jako ve světě potvrdilo,“ upozorňuje Ondřej Topolčan. Novinkou je kombinace PET MRI s tracerem značkovačem PSMA (prostatický specifický antigen). PSMA se vychytá v nádorových buňkách rakoviny prostaty a pomocí celotělového vyšetření PET a MRI se stanoví naprosto přesně rozsah onemocnění. Tato metodika je v ČR dostupná hlavně díky zástupci přednosty Kliniky zobrazovacích metod prof. MUDr. Jiřímu Ferdovi, Ph.D. pouze v Plzni.
A kdy je nutné navštívit urologa? Samozřejmě okamžitě v případě, když se objeví nějaké varovné symptomy. Pokud nádorové onemocnění měl někdo z rodiny, odborníci doporučují udělat první náběr na nádorové markery kolem 45. roku. V obecné populaci zhruba kolem 50 roku věku a podle výsledků se mohou další náběry odložit až o několik let.