Plzeňský rozhled
Podobné články
Z výzkumu agentury Ipsos vyplývá, že ačkoli si Češi uvědomují souvislost mezi obezitou a těžším průběhem covid-19, téměř třetina populace během pandemie přibrala na váze. 13 % populace naopak zhublo. Čtvrtina populace omezila pohybové aktivity, zejména mladí lidé. U 4 z 10 Čechů zároveň během pandemie vzrostla míra stresu.
Třetina Čechů přibrala, souvislost obezity a těžkého průběhu C19 si uvědomují
Již více než rok se svět potýká s pandemií covid-19. Dlouhodobý lockdown, zavření škol, častější využívání home office a další omezení mají významný dopad i na životní styl populace.
Třetina Čechů (31 %) starších 18 let během pandemie přibrala na váze, častěji lidé pracují na home office. „V tomto Česká republika kopíruje světový trend. V mezinárodním výzkumu Ipsos třetina světové populace přiznala, že během pandemie přibrala, pětina lidí naopak uvádí, že zhubli. V České republice úbytek hmotnosti deklaruje jen 13 %. Tento poměr je tedy u nás negativnější než v celosvětovém měřítku. S výjimkou východoasijských zemí došlo u obyvatel všech zemí světa spíše k přibývání na váze než k úbytku. Nejvíce přibírali lidé v Jižní Americe, podobně jako Češi jsou na tom například Italové nebo Španělé,“ říká k výsledkům Jakub Malý, ředitel Ipsos.
Podle více než poloviny Čechů (54 %) existuje souvislost mezi obezitou a těžším průběhem onemocnění covid-19. Častěji to uvádí lidé s vysokoškolským vzděláním a také ti, co sami aktivně sportují. Celkově je o tom přesvědčeno 45 % světové populace.
Riziko závažného průběhu covid-19 může podle české veřejnosti snížit užívání doplňků stravy s vitamínem D (uvedlo 55 % populace) či s vitamínem C (46 %), dále pak udržování zdravé váhy (43 %) či pravidelné cvičení (36 %).
Pohyb omezili zejména mladí lidé
Pandemie a s ní spojená omezení ovlivnila také pohybové aktivity populace. Stejně jako ve světě uvádí téměř čtvrtina české populace (23 %), že během pandemie cvičí méně či přestala cvičit úplně, nejčastěji se jedná o mladé lidi ve věku 18 – 29 let (33 % z nich), studenty (45 %) a také lidi pravidelně pracující na home office (38 %).
Na druhou stranu necelá pětina populace (17 %) začala během pandemie cvičit více, častěji to byli opět mladí ve věku 18 – 29 let (29 % z nich) a studenti (35 % z nich). Podíl těch, kteří zvýšili intenzitu cvičení, je v ČR nižší než ve světě (27 %).
Jaké další změny se během pandemie udály? 14 % populace snížilo spotřebu alkoholu (častěji muži a mladí lidé do 29 let), 11 % naopak konzumuje alkohol více. 6 % začalo meditovat či cvičit jógu (zejména ženy a mladí do 29 let), stejný podíl začal s otužováním.
Roste míra stresu, zejména u studentů a lidí na home office
Více než polovina populace (53 %) momentálně pociťuje stres. 4 z 10 Čechů uvádí, že se u nich během pandemie míra stresu zvýšila. U poloviny populace (49 %) se hladina stresu nezměnila, u desetiny Čechů došlo během pandemie k poklesu pociťované míry stresu.
Výrazný nárůst míry stresu pozorujeme mezi studenty (nárůst stresu u 57 % z nich) a také u lidí pracujících na home office (50 %). Důvodem rostoucí míry stresu je zejména omezení kontaktů, dále pak pocit nejistoty a strach z nemoci. Mladí lidé a ženy také častěji uvádí zavření škol, distanční výuku.
