Plzeňský kraj dlouhodobě poskytuje dotace do sociální oblasti v rámci několika dotačních titulů. Tuto oblast péče má na starosti náměstek hejtmana Mgr. Zdeněk Honz. Protože se jedná o významnou sféru, vyzpovídali jsme ho podrobněji.

Pane náměstku, jak hodnotíte vývoj v sociálních službách v kraji?
Velký význam měl přechod financování ze státu na kraje. Plzeňský kraj získal přehled o financování jednotlivých poskytovatelů a služeb. Současně došlo a dochází k regulacím nepotřebných služeb. Jedině tak mohl být nastartován proces růstu a mezd.
Významná je také podpora pečovatelských služeb. Ony udržují starší spoluobčany v jejich přirozeném prostředí. To ovlivňuje též navýšení příspěvku na péči. Zpřehledněním žadatelů o pobytové služby se objevila skutečná potřeba těchto služeb a možnost aktivně pracovat se zájemci o pobytové služby.
Neméně důležité je zkvalitňování života v pobytových službách a zlepšování zázemí zaměstnanců.
Hodně se v této oblasti mluví o financích, jak jsme na tom a s jakými penězi hospodaříme?
Většina rozdělovaných částek byla meziročně navýšena, a to v řádu milionů. Rozšířili jsme také spektrum žadatelů – původně mohly žádat jen neziskové organizace, v posledních letech jsou to i soukromé subjekty. Dále kromě neinvestičních provozních nákladů poskytujeme i investiční peníze. Považujeme to za velmi důležité, protože není mnoho dotačních titulů určených na krytí investičních nákladů sociálních služeb. Bohužel přetrvá celorepublikově špatná situace ve financování zdravotní péče v sociálních službách. I když příspěvkové organizace Plzeňského kraje na základě dlouhodobé snahy mají meziročně zvýšené úhrady od zdravotních pojišťoven, nekryjí ani tyto úhrady náklady na zdravotní péči poskytovanou klientům.
Ještě k financování řečí čísel – v rámci individuálního projektu Podpora sociálních služeb v Plzeňském kraji bylo rozděleno více než 26 mil. Kč, ze státního rozpočtu jsme pro rok 2020 obdrželi přes 855 mil. Kč a z rozpočtu kraje bylo pro oblast spoluúčasti na sociální problematice určeno 38 mil. Kč.

Potýkáme se i v kraji s nedostatkem sociálních míst pro seniory? Mám na mysli domy pro seniory, pečovatelské služby atd.
I v Plzeňském kraji stále nejsou všichni zájemci uspokojení. Abychom měli konkrétní představu o počtu žádostí v jednotlivých regionech Plzeňského kraje, vytvořili jsme webovou aplikaci pro sledování duplicit žádostí. Takže nyní víme, kolik z celkového počtu podaných žádostí do pobytových sociálních služeb je unikátních žadatelů a v kterém regionu je nejvyšší poptávka. Můžeme podle toho tak přizpůsobovat plánování sociálních služeb na území kraje. Zájemci s potřebou vysoké míry podpory (stupeň IV.) jsou uspokojováni poměrně brzo, protože čím vyšší je potřeba pomoci, tím rychleji přijdou zájemci na řadu. Doba nástupu do zařízení se liší zařízení od zařízení. V Plzni je čekací doba nejdelší, jinde jsou občas i volná místa. Dlouhodobou prioritou kraje je snaha o rozšiřování kapacit pečovatelských služeb a o rozšiřování území i pracovní doby u jednotlivých poskytovatelů. Musím velmi pochválit obce, které se snaží o pokrytí potřeb vlastních občanů ve spolupráci s jinými obcemi (např. Městys Koloveč). Bez důrazu na řešení potřebnosti v rámci obcí za jejich aktivní spolupráce by nebyla často situace řešitelná.
Jak se díváte na péči o děti, o které se musí postarat stát? Svého času se hovořilo například o rušení dětských domovů nebo kojeneckých ústavů…
V Plzeňském kraji funguje pěstounská péče a jsou provozovány dětské domovy ve vzájemné shodě. Pochopitelně platí, že pěstounská péče má jako zásadní forma náhradní rodinné péče, přednost před péčí ústavní. Proto, je-li to jen trošku možné, ohrožené dítě vyrůstá v pěstounské rodině. Může se však stát, že například z důvodu ohrožení větší sourozenecké skupiny nebo v případě starších dětí, vhodní pěstouni k dispozici prostě nejsou. A pak přichází v úvahu umístění do dětského domova.
Stejně jako většina krajů, se i náš kraj potýká s nedostatkem pěstounů. Ať už řekněme tradičních – dlouhodobých, kteří poskytují novou rodinu cizímu dítěti na celé roky a mnohdy až do dospělosti, tak těch krátkodobých, na tzv. přechodnou dobu. Jsme si této skutečnosti dobře vědomi, a proto se snažíme akcemi organizovanými krajem mezi veřejností propagovat, že pěstounství má smysl. Podle mého názoru však chybí centrálně vedená kampaň státu, která by oslovila zájemce napříč republikou.
Na prvním místě však musí platit, aby dětí, o které je nucen se postarat stát, bylo co nejméně. A když už k tomu dojde, tak aby ta péče byla co nejkratší. Důležité jsou tedy preventivní programy, které rodinu posilují nebo sanují. Je jasné, že dítěti je nejlépe ve funkční a milující rodině.

I v této sféře je třeba investovat, jak se to týká Plzeňského kraje?
Kromě již zmiňovaných investičních dotací pro ostatní poskytovatele sociálních služeb kraj udržuje a případně zhodnocuje majetek zřizovaných organizací. V současné době se projektuje rozsáhlá rekonstrukce DSP Kralovice, která kromě zlepšení podmínek pro klienty a zaměstnance přinese i nárůst kapacity tohoto zařízení. Několik let se také již hledá nejlepší varianta vyřešení situace v DSS Liblín, kde část klientů žije v nepříliš ideálních podmínkách a jsou stále vícelůžkové pokoje.
Poslední tři měsíce ovlivnila celosvětově virová pandemie…
Samozřejmě, že se dotkla i sociálních služeb, kde dopady onemocnění vzhledem ke složení klientů mohly být tragické. V našem kraji se podařilo minimalizovat počet nemocných v řádu několika jedinců, které lze spočítat na prstech jedné ruky. Je chvályhodné, že byly uvolněny peníze pro všechny zaměstnance sociálních služeb kromě zdravotních sestřiček. Těm však odměny také přijdou. Osobně bych chtěl všem pracovníkům sociálních služeb velice poděkovat, neboť je to především jejich zásluha.