Koncem března obdrželo oddělení prehistorie Západočeského muzea v Plzni oznámení o nálezu zlatých a stříbrných mincí, které byly zcela náhodně a nečekaně objeveny při procházce lesem na Stříbrsku. Dotyčný si všiml místa rozrytého divokými prasaty, kde na povrchu leželo několik stříbrných a jedna zářící zlatá mince. Převrácením částečně vyčnívajícího kamene se ukázalo původní místo uložení depotu s množstvím dalších mincí.

Nález ponechal v zemi a přes chladné počasí počkal na místě do příjezdu archeologů. Ti pak společně s nálezcem provedli dokumentaci a vyzdvižení tohoto unikátního nálezu. Mince byly původně uloženy do nevelké nádobky, jejíž rozbité části byly vyzvednuty společně s mincemi. Mince byly zřejmě ukryty ve spěchu jen nehluboko pod povrchem a překryty nevelkým plochým kamenem. Následující dva měsíce pak probíhalo čištění několika stovek mincí a další měsíc předběžné určení mincí, pocházejících ze 14. století. Poklad obsahoval 92 zlatých mincí o váze 325,88 gramů.
Zlaté mince uherské: 1 dukát Karla Roberta (1307-1342), 42 dukátů Ludvíka I. Velikého (po roce 1342), 30 dukátů s anjouovským erbem stejného panovníka. Dukáty Českého království: 13 dukátů Karla IV., 2 dukáty s císařskou korunou Karla IV. Z ostatních zemí jsou zastoupeny 2 dukáty Albrechta Rakouského, 1 dukát Ruprechta I. Falckého, 1 dukát hanzovního města Lübeck. Dále pak stříbrné groše Václava II., Jana Lucemburského (3ks), Karla IV. (339 ks).

Z historického hlediska je zajímavý obsah depotu. Všechny zlaté mince pocházejí ze 40 – 50. let 14. století, snad s výjimkou lübeckého florénu. U stříbrných mincí je nejstarší mincí groš Václava II. (krátce po roce 1300), nejmladší jsou groše Karla IV. V nálezu nebyla jediná mince Václava IV. Takže nález byl zakopán na konce 70. let 14. století, ještě před rokem 1378/1379. Konec vlády Karla IV. byl přitom po stránce bezpečnostní a stabilní a bez válečných událostí. Avšak místo nálezu je v blízkosti kláštera Kladruby, kdy od poloviny do 80. let 14. století byl klášter na vrcholu moci a vlastnil velké koncentrované panství a budoval silnou obrannou soustavu svého majetku, která byla založena na smluvní ochraně majetku klienty z řad drobné šlechty. To svědčí o tom, že hrozba ze strany šlechty byla reálná. Proto byly rychle vybudovány i hrady Kyjov (1365), Komberk (1368) a Prostiboř (1373).
Od 70. let jsou v klášterních listinách záznamy o různých sporech někdy i doprovázené násilnými akcemi (vyplenění dvora Žďár (1375) Peršíkem z Boječnice.) Ukrytí pokladu zřejmě tedy souvisí s lokálními spory na panství kláštera Kladruby. Vzhledem k absenci drobných mincí a vzhledem k značnému počtu zlatých mincí jde o poklad mimořádné hodnoty určený k tezauraci nebo investici. V západních Čechách je takovýto nález ojedinělý a významně přispívá k historii regionu ve druhé polovině 14. století. Kdo poklad ukryl, zda zástupce kláštera, či lupič, který se mincí zmocnil při násilné akci, je zatím nemožné určit.