Plzeňský biskup Tomáš Holub rozvíjí heslo, které použil ministr zdravotnictví Roman Prymula: Zůstaňte doma. Spolu se svým lékařem MUDr. Cyrilem Muchou ho rozvíjí a zamýšlí se nad tím, co je vlastně náš domov. Reflektuje v něm současnou dobu pandemie s ohledem na návštěvy bohoslužeb, kostela pro osobní modlitbu i přírody pro regeneraci a načerpání energie.

Sestry a bratři,
v těchto dnech se na nás obrátil pan ministr zdravotnictví s kratičkou, ale o to důležitější výzvou: „prosím, zůstaňte doma.“ Osobně jeho prosbu plně podporuji: Je naléhavě třeba vyvarovat se všech zbytečných i nadbytečných kontaktů. Proto i já Vás prosím: zůstaňte doma. Jen bych chtěl slůvko doma pro nás křesťany trochu upřesnit, a to i po konzultaci s mým osobním lékařem, panem doktorem Cyrilem Muchou:
Doma znamená nejen v našem bytě mezi čtyřmi stěnami, které v nás mnohdy sami o sobě zvyšují úzkost, jež může následně mít i neblahý vliv na naši imunitu. Doma pro nás křesťany znamená také zůstávat v blízkosti našeho Pána. A proto k našemu domovu jednoznačně patří i náš kostel. Zcela podporuji, abychom tam v duchu tak potřebné zodpovědnosti nyní nechodili společně, ale abychom toto místo vyhrazené pro domácí setkání s Bohem navštěvovali jednotlivě.
Setkání s Kristem v eucharistii bytostně patří k domovu katolických křesťanů. Proto Vás, sestry a bratři, povzbuzuji: navštěvujte jednotlivě při dodržení všech hygienických předpisů Váš kostel, abyste si ze setkání s Pánem života a naším dobrým Pastýřem mohli odnést do svých domácností rozměr pokoje, který vytváří skutečný domov a tento svět ho nemůže dát. Ale znovu zdůrazňuji: mám nyní na mysli návštěvu kostela pro jednotlivce. Proto, i když se v kostele nebo v jeho okolí uvidíte s Vašimi přáteli, nezastavujte se s nimi k rozhovoru, jen jim třeba na dálku zamávejte. A hlavně se za sebe navzájem modlete.
Své spolubratry kněze moc prosím, aby Vám toto setkání s Pánem umožnili, aby při velmi pečlivém dodržení všech hygienických předpisů byli těmi, kdo Vám umožní toto setkání s Pánem skrze Eucharistii, požehnání i smíření.
A pak – naším domovem je i příroda, stvoření dané lidem od dobrého Boha jako náš pozemský domov. Nezůstávejme tedy podobně jako apoštolové po Kristově smrti ve strachu za zavřenými dveřmi. V přírodě je místo, kde, když jsme sami či jen ve skutečném rodinném kruhu, můžeme i sundat jinak tak potřebnou a pro naše zdraví důležitou roušku, Boha chválit i prosit a nadechnout se vůně Božího domova.