O téměř půl tuny více rtuti vypustily loni do ovzduší hnědouhelné elektrárny Chvaletice a Počerady. Zvýšilo se i množství látek toxických pro vodní organismy, včetně kyanidů, vypouštěných do řek. Nejvíce rakovinotvorných látek stále vypouští Spolana Neratovice kvůli výrobě PVC a dalších surovin pro výrobu plastů. U ostatních škodlivých látek průmyslové zdroje emise snížily. Je za tím především snížení emisí styrenu a formaldehydu z konkrétních průmyslových provozů v různých krajích. O znečištění ve svém okolí se lidé dozví na webu www.znecistovatele.cz.
“Snížení ohlášených emisí toxických látek není nic neobvyklého. V minulosti vždy následoval opět jejich nárůst. Zbavme se však emisí škodlivin trvale. Přestaňme proto spalovat uhlí a výrazně omezme spotřebu plastů nejen jednorázových, která vede k emisím obrovského množství toxických látek během výroby, používání i likvidace,” shrnuje Jindřich Petrlík z Arniky.
Mezi největšími znečišťovately dominují velké průmyslové podniky z Moravskoslezského, Středočeského a Ústeckého kraje a z kraje Vysočina. Druhým rokem se však objevují provozy speciální průmyslové výroby z dalších krajů. To podtrhuje potřebu jejich přísnější kontroly a je otázka, zda to je možné jen vydáváním integrovaných povolení.

“Kvůli technologickým změnám průmysl vypouští celou řadu nových škodlivin, které se vůbec nesledují, například perfluorované látky anebo bromované dioxiny. Seznam monitorovaných látek a ohlašovaných do IRZ je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit,” doplňuje Petrlík.
Arnika sestavuje žebříčky šestnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2019 data poskytlo celkem 1364 provozů, což je o 32 více oproti roku 2018.