Saldo hospodaření vládních institucí se zlepšilo

V druhém čtvrtletí roku 2021 dosáhlo saldo hospodaření sektoru vládních institucí schodku 57,4 mld. Kč, což představovalo 3,8 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 43,2 % HDP, zatímco výdaje 46,9 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí vzrostla meziročně o 3,2 p. b. na 42,7 % HDP.

foto pixabay

V druhém čtvrtletí roku 2021 došlo meziročně ke zlepšení salda hospodaření vládních institucí o 38,5 mld. Kč., k čemuž přispěly všechny vládní instituce, saldo hospodaření ústředních vládních institucí se vylepšilo o 11,5 mld. Kč a skončilo v deficitu 99,6 mld. Kč. Místní vládní instituce i nadále hospodařily s přebytkem 33,4 mld. Kč, což meziročně představovalo nárůst o 19,0 mld. Kč. Také hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 7,9 mld. Kč a skončilo přebytkem 8,9 mld. Kč.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 14,1 %. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků  (+17,0 % na 257,0 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (+8,7 % na 176,4 mld. Kč) a daní z příjmů (+11,9 % na 117,4 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán pouze u přijatých kapitálových transferů (-7,9 % na 14,2 mld. Kč).

Dluh sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2019 – 2. čtvrtletí 2021

Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 6,4 %. Nejvíce vzrostly výdaje na náhrady zaměstnancům (+17,5 % na 173,5 mld. Kč), sociální dávky (+6,2 % na 266,5 mld. Kč), dotace (+18,2 % na 60,4 mld. Kč). Výrazný pokles byl zaznamenán pouze u kapitálových transferů (-49,5 % na 16,7 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 39,6 % na 42,7 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 1,1 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 252,2 mld. na 2 517,0 mld. a jeho příspěvek činil 4,3 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o – 1,3 p. b. Nominální dluh stoupl mezičtvrtletně o 4,5 mld. Kč a přispěl ke zvýšení míry zadlužení o 0,1 p. b., růst nominálního HDP naopak přispěl k poklesu o – 1,4 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+199,6 mld. Kč) a objemu přijatých úvěrů (+ 48,8 mld. Kč). Emitované cenné papíry i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu. Hodnota emitovaných cenných papírů stoupla též mezičtvrtletně, naopak u přijatých úvěrů došlo k poklesu.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Plzeňská ZOO hlásí – medvědi jsou vzhůru, můžete je vidět!

Medvědi nezklamali a bezprostředně před MDŽ se probudili. V těchto dnech vyrážejí na první krátké …