Plzeňský rozhled
Podobné články
Změnit způsob hospodaření na vrácených zemědělských pozemcích se rozhodlo Biskupství plzeňské. Spojilo se proto s odborníky z projektu Živá půda, kteří po revizi stavu pozemků navrhli konkrétní opatření a způsob hospodaření, který povede ke zlepšení stavu půdy a jejímu zhodnocení. Jedná se o první projekt takového rozsahu, který využívá potenciál církevních restitucí k zastavení degradace půdy a navrácení života do zemědělské krajiny.
Pro biskupství je důležité spravovat vrácené pozemky koncepčně a s ohledem na dlouhodobou udržitelnost. Proto se propojilo s projektem Živá půda Nadace Partnerství, který se zaměřuje na poradenství pro vlastníky půdy a zemědělce s cílem zastavit znehodnocování půdy v Česku. Společně vybrali téměř 200 hektarů půdy, na kterých se již v tomto roce začne hospodařit udržitelně.
„Vnímám jako nesmírně důležité, aby každý svým dílem přispěl k ochranně životního prostředí. Ve své encyklice Laudato si nás k tornu velmi intenzivně vybízí také papež František. Chtěl bych, aby se ochrana životního prostředí a udržitelné hospodaření s půdou stalo naprosto přirozenou součástí života v n naší diecézi,“ vysvětluje plzeňský biskup Tomáš Holub motivaci zapojit se do projektu Živá půda.
Agrolesnictvím proti erozi
S udržitelným hospodařením na církevní půdě začnou Římskokatolická farnost Kladruby u Stříbra, Římskokatolická farnost Švihov, Římskokatolická farnost Cheb a Biskupství plzeňské. Všechny pozemky pilotních farností mají jedno společné, jsou erozně ohrožené. Na některých již dokonce došlo k erozní události. Živá půda doporučila přechod na agrolesnictví, což je způsob hospodaření na zemědělské půdě, při kterém se kombinuje zemědělská produkce s pěstováním dřevin. Velké půdní bloky se rozdělí stromy, které díky svým hlubokým kořenům zabrání smývání živin do podzemních vod a velkých hloubek, kam se kořeny polních plodin nedostanou. Vytáhnou je do svých nadzemních částí a s opadem listů vrátí na povrch půdy, čímž přihnojí polní plodiny a nakrmí půdní organismy, které udržují půdu v dobré kondici. Vysazují se cenné dřeviny, jejichž dřevo lze časem dobře zpeněžit například na výrobu nábytku nebo hudebních nástrojů.
Podobně jako v jiných případech, které Živá půda v rámci poradenství řeší, i zde se nejprve biskupství zkusilo domluvit na změně hospodaření se stávajícími zemědělci. V případě, že by nebyli ochotni na šetrnější hospodaření přejít, by Živá půda pomohla diecézi najít jiné pachtýře, kteří by opatření zlepšující kvalitu půdy realizovali. K tornu v tomto případě nemuselo dojít. Biskupství se domluvilo se dvěma stávajícími zemědělci na nových pachtovních podmínkách, které zahrnují moderní a pro půdu přínosné zemědělské postupy.
Jedním z prvních zemědělců, který se do projektu Živá půda zapojil je jednatel firmy ZEVYP z Kladrub u Stříbra Radek Jurčík. Ke svému rozhodnutí říká: „Důvodem, proč jsem se do projektu zapojil je snaha Biskupství plzeňského o to, aby půda nedegradovala. Tento přístup je mi velice sympatický. Myslím, že si potřebu takového hospodaření uvědomuje čím dál tím víc zemědělců. Dalším důvodem je, že jsme chtěli být u tohoto procesu udržitelného zemědělství a nabídnout naši praktickou zkušenost.“
Zemědělci již nyní připravují půdu na nový způsob hospodaření. Vyseli jetel, který půdu provzdušňuje, dodává do ní potřebné živiny a zlepšuje její schopnost zadržet vodu. To je v současném zemědělství sužovaném suchem a erozí zásadní. Následující rok tak bude půda lépe připravena na hospodaření v novém udržitelném režimu.
