Přeštické nutrie se v plzeňské zoo dobře zabydlely

Zoologická a botanická zahrada města Plzně chová na statku Lüftnerka přeštické nutrie, a to už od roku 2017, kdy j od soukromého chovatele dovezli dvě samice a samce. Od nich se však mláďat nedočkali, a tak je v roce 2020 vyměnili za samici s dvěma dcerami.  V roce 2021 k nim ještě přibyl nepříbuzný samec a zanedlouho se v zoo dočkali. Nutrie jsou březí kolem sto třiceti dnů. Dvě mladé samice porodily 1. února dohromady šest mláďat, nejstarší samice pak 11. února porodila další dvě.

přeštické nutrie, foto Miroslava Palacká

Nutrie se rodí zcela vyvinutá, jako miniatury dospělých jedinců. První dny se drží u matky, která pro ně připravuje před porodem bezpečné suché hnízdo z trávy a vodních rostlin poblíž vody. Třetí den po porodu se začnou mláďata zajímat o své okolí a poprvé navštíví vodu a také ochutnají pevnou stravu. Nutrie jsou v přírodě na vodě zcela závislé, nacházejí v ní potravu i bezpečí před predátory,“ říká zooložka Miroslava Palacká.

Umí se velmi dobře potápět a jsou životě ve vodě zcela přizpůsobeny. Mají hustý nepromokavý kožich, který zabraňuje chladu, mezi prsty mají plovací blány a jejich dlouhý lysý ocas jim slouží jako kormidlo. Matky mají cecíky umístěné v horní části těla, nikoli na břiše, jak je to u většiny savců, aby mohla mláďata sát mléko i během pobytu ve vodě. Příbuzné samice, matky, dcery, tety žijí a vychovávají mláďata společně, s nimi žije dominantní samec, otec mláďat. 

Nutrie pochází z Jižní Ameriky a v Evropě je považována za nebezpečný invazivní druh. Domestikovaní utečení jedinci z farem se dostali do přírody, kde se nekontrolovatelně množí a ničí původní druhy a původní prostředí. V České republice se v lidské péči mohou chovat pouze vzácné regionální rázy, přeštický je jeden z nich.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Před 20 lety se bobr evropský vrátil na Šumavu

Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci …