Plzeňský rozhled
Podobné články
V prostoru bývalého hřiště BMX na okraji sídliště Košutka vznikl nový park Podzemník, který rozšíří první plzeňský park na přání Zemník. Park zrealizovala Správa veřejného statku města Plzně na základě přání občanů ze setkání organizovaných ve spolupráci s Centrem pro komunitní práci západní Čechy. Na okraji jednoho z největších plzeňských sídlišť v Městském obvodě Plzeň 1 tak vznikla nová skoro 2,5 hektaru velká parková plocha. Náklady na realizaci parku Podzemník byly 18,5 milionu korun.
V místech, kde se často objevovaly černé skládky a občas přespávali bezdomovci, vznikla nově upravená parková plocha. Snahou bylo, aby se toto místo stalo zelenou oázou hlavně pro ty, kteří bydlí v jeho okolí. Po dobré zkušenosti s vybudováním parku na přání Zemník v sousedství nového parku Podzemník chtěl obvod zkrášlit i sousední zelenou plochu. Pracovně byl pro nový park v místě bývalého BMX hřiště používán název Podzemník, neboť se jedná o terénní sníženinu pod parkem Zemník. Ten název mu již zůstal.
V prostoru po opuštěném BMX hřišti se podařilo zhmotnit prakticky všechna přání uživatelů parku, jako je ohniště, místo pro grilování, piknikové stoly, lavice, šachové stolky, odpočívadlo s pohyblivými fit prvky nebo rovný zatravněný plácek pro provozování jakýchkoliv míčových her. Masivní lavice byly doplněny také k oblíbené streetworkoutové sestavě. Do vzdálenější části parku byl umístěn psí koutek s dřevěnými prvky k procvičení psí zdatnosti. Prvky pro přeskakování či slalom mohou ale sloužit i dětem. Celý nově založený park lze přehlédnout z vyhlídky pod borovicí.
Pojetím se nová část parku podobá parku na přání Zemník, veškeré úpravy jako například kamenné zídky či mlatové cesty jsou provedeny z přírodních materiálů. V parku bylo vysazeno 64 listnatých dřevin domácích druhů převážně dubů, habrů, javorů a bříz, ale i ovocné stromy jako například hrušně, třešně či moruše a 48 jehličnatých dřevin, převážně borovic lesních. Jedná se o druhy, které jsou pro toto stanoviště na okraji borového lesa vhodné. Velká část dřevin v parku přitom pochází z původních náletů (jasany, javory, duby, hlohy), u některých z nich došlo pouze k výchovnému řezu a zapěstování koruny. Tyto dřeviny lze poznat podle toho, že nemají ochranné kotvení kmene. Ke zpomalení odtoku vody byla ve spodní části parku upravena tůň, v níž jsou po delší dobu zachytávány srážky a slouží tak zároveň i jako ptačí napajedlo.
