Plzeňské městské lesy se potýkají s kůrovcovou kalamitou

Městské lesy jsou kvůli napadení stromů kůrovcem v současné době ve stavu kalamity a očekává se, že množství pokácených smrků právě v důsledku napadení lýkožroutem smrkovým nebude nižší než v předchozích letech. Monitoring totiž ukázal velké počty zachycených jedinců.

ilustrační foto

Lesníci ze Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) dělají mnoho opatření. Aktivně vyhledávají postižené stromy, které následně těží a asanují. V oblastech s vyšším výskytem kůrovce instalují tzv. lapáky a lapače, jež slouží k odchytu rojících se brouků. Lesy se poté obnovují vysazováním nových stromů nebo přirozenou cestou, ze semen dospělých stromů stojících v blízkém okolí,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

První rojení brouka proběhlo již na začátku května. Lesníci nicméně očekávají, že další rojení bude pokračovat i během léta, a to vzhledem k přetrvávajícímu teplému počasí. Pokud budou i v následujících týdnech horké dny, je možné, že v září dojde i ke třetímu rojení.

Poškozené městské lesy, foto Milan SEKÁČ

SVSMP registruje největší záchyty lýkožrouta v oblastech kolem Bušovic, v Zábělé a na Nové Hospodě, přičemž nejhorší situace je právě v lesích u Bušovic. Ohroženy jsou ale také stromy na zahradách.  Proto chce radnice varovat i vlastníky soukromých lesů, ale také občany, kteří mají smrky na svých zahradách, aby je kontrolovali. Často se totiž stává, že se kůrovec rozšíří i tam.

Plzeňští také lesníci rovněž žádají návštěvníky, aby z bezpečnostních důvodů nevstupovali do prostoru, kde se těží stromy. Za bezpečný odstup se považuje  vzdálenost 50 metrů od místa těžby.

„Zároveň žádáme návštěvníky, aby nevyužívali skládky vytěženého dřeva například jako herní prvky. Prosíme také, aby lidé neparkovali vozidla před závorami lesních cest, neboť takto odstavené automobily brání nejen lesní technice v průjezdu, ale mohou komplikovat i zásah záchranných složek,“ uvedl Milan Sekáč, vedoucí oddělení městských lesů SVSMP.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Před 20 lety se bobr evropský vrátil na Šumavu

Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci …