Plzeňský rozhled
Podobné články
V Biomedicínském centru Lékařská fakulty UK v Plzni úspěšně pokračuje výzkum v oblasti náhrady a podpory životně důležitých orgánů, v oblasti infekčních komplikací – tj. sepse, rezistence bakterií na antibiotika a jiných, v oblasti experimentální kardiologie. Výzkumníkům při tom pomáhá špičkové vybavení, jako např. již na jaře představený sekvenátor DNA třetí generace, který významně urychlil proces jednotlivých analýz DNA, nebo v závěru roku zakoupený hmotnostní spektrometr MALDI TOF, který výzkumníkům pomůže identifikovat různé mikroby i jiné buňky a tkáně a jejich komponenty.
V oblasti antibiotické rezistence se vědci nově zabývají myšlenkou nazvanou „koncept jednoho zdraví“. K šíření rezistence dochází nejen v oblasti humánní medicíny, ale také ve veterinární oblasti. Veterinární medicína dokonce každoročně spotřebuje stejně antibiotik jako medicína humánní. Výzkumníci se zde snaží pochopit, jak rezistentní bakterie z prostředí a od zvířat ovlivňují rezistenci u lidí a naopak.
Dlouhodobě se v Biomedicínském centru studují nádorová onemocnění, jak z hlediska chirurgických přístupů, tak z hlediska genetických aspektů či rezistence nádorových buněk k chemoterapeutikům. V minulém roce zde byly ověřeny některé postupy pro efektivní léčbu nádorů. I zde se využívá sekvenování DNA, pomocí něhož se sledují různé genetické varianty u pacientek s karcinomem prsu a vaječníku. Data umožní predikovat léčebnou odpověď na protinádorovou léčbu.
Jedním z výzkumných počinů centra v uplynulém roce bylo také využití nanomateriálů při zpevnění spojení (anastomóz) při operacích na trávicím traktu. V rámci tohoto výzkumu byly testovány materiály, které se blíží lidskému tělu. Jsou tedy velmi dobře přijímány. Tyto materiály byly testovány na prasečím modelu jako prvním kroku před jejich aplikací u lidí.
Týmy Biomedicínského centra jsou propojeny s výzkumnými týmy v jiných institucích, nejtěsněji s Fakultní nemocnicí Plzeň coby hlavním aplikačním partnerem Lékařské fakulty v Plzni a také iniciátorem a zadavatelem některých výzkumných témat, ale také např. se Západočeskou univerzitou v Plzni. „Náš tým přesahuje i do zahraničí, máme stálé spolupracovníky na zahraničních univerzitách, naši výzkumníci vyjíždějí na stáže, naopak zahraniční výzkumníci přijíždějí pracovat k nám. Za dobu jeho existence centrem prošly více než dvě desítky zahraničních výzkumníků – někteří zde i nyní studují na titul Ph.D., někteří pracují jako tzv. „postdoc“. Přicházejí ze zemí blízkých, jako je Slovensko, ale i zpoza oceánu, tedy z USA a z Mexika, a z destinací pro nás exotických, jako je Indie či Libanon,“ říká manažer centra doc. Jaroslav Hrabák.
Jedním z výrazných úspěchů centra v minulém roce byl úspěšný prodej patentu, jehož původcem je doc. Hrabák a třetinovým spolumajitelem je Univerzita Karlova. Univerzita z převodu práv k patentu získá 240 tisíc Kč bez DPH, které se rozdělí mezi původce patentu, fakultu a univerzitu. „Je to za mnohá léta na naší fakultě první případ, kdy se podařilo patent zpeněžit – zároveň je velkou devizou, že se jedná o návaznost na dlouhodobou spolupráci s aplikační sférou, která se tímto ještě prohloubí,“ říká Mgr. Adam Šoukal z právního oddělení fakulty, který má na fakultě na starost přenos poznatků a technologií do praxe. Patentované řešení umožnilo zvládnout automatizaci při zpracování bakteriálních kultur a jejich identifikaci pomocí MALDI-TOF hmotnostní spektrometrie. Princip spočívá v nanesení bakterií z platinového drátku (kličky) do speciálního roztoku přímo na destičce hmotnostního spektrometru, který způsobí rozpad buněk a tím i přesnější identifikaci.
