Plzeňský rozhled
Podobné články
Tachovská kuchařka receptů, příběhů a vzpomínek, tak se jmenuje neobvyklá česko-německá kuchařská kniha, kterou vytvořily odborné pracovnice Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) Gabriela Fatková, Andrea Königsmarková a Tereza Šlehoferová. Představuje kuchyni přeshraničního regionu Tachovska v proměnách času, a to nejen prostřednictvím osmi desítek receptů, ale také skrze vzpomínky pamětníků na každodenní jídlo a to, co s ním souviselo. Kniha tak mimo jiné ukazuje vztah lidí k tamní krajině a boří stereotypní vnímání Tachovska jako vykořeněného regionu.
Region Tachovska prošel v druhé polovině 20. století významnými změnami, ať už jde o odsun německého obyvatelstva, které do roku 1945 tvořilo většinu osídlení, následné dosidlování z českého vnitrozemí i takzvanými reemigranty z Volyně, Rumunska, Polska a Maďarska, vznik železné opony nebo správní reformy v 60. letech.
To, jak touto oblastí kráčely dějiny, které formovaly jeho dnešní podobu, dokumentují antropoložky a germanistka z Fakulty filozofické ZČU ve své česko-německé kuchařce, a to na základě osmdesáti kuchařských postupů spjatých s původním německým i poválečným dosídleným obyvatelstvem a prostřednictvím vzpomínek třiceti sedmi pamětníků, devětadvaceti žen a osmi mužů, na to, jak se jedlo, co a kdy se jedlo nebo jak se potraviny získávaly a zpracovávaly. Protože stravu významně ovlivňovala roční období, je kniha rozdělena do čtyř oddílů: Jaro, Léto, Podzim a Zima. Provázejí jimi čtyři ženy – Hermína, pocházející z rodiny odsunutých Němců, Hana a Anna, které přišly z Rumunska, přičemž první je ze slovenské rodiny, druhá z rodiny rusínské, a Marie, původem z Čech.
„Nejprve jsme nastudovaly stohy literatury. Poté jsme si řekly, že je nezbytné poznat lidi, kteří se již tématem zabývají, a poznat jejich práci. Proto jsme v roce 2017 v Plzni uspořádaly kulatý stůl na téma Jídlo a paměť, kam na naše pozvání přijely skutečné osobnosti v tomto oboru – historik Martin Franz, literární vědec a slavista Miroslav Kouba, chodský muzejník Josef Nejdl a asi nejvýraznější autor popularizačních vlastivědných kuchařek Václav Malovický,“ popisuje antropoložka Gabriela Fatková, co předcházelo vzniku kuchařky. Jako hlavní zdroj informací pak posloužily autorkám domácí rukopisné sešity s recepty lidí z regionu, ale také dobové časopisy, noviny a kuchařské knihy.
„Pro zprostředkování setkávání s místními pamětnicemi a pamětníky na Tachovsku jsme hojně zapojovaly naše studenty antropologie, kteří přímo z Tachovska pocházejí. Prostřednicemi nám byly také dámy z místních škol. Některé z nich v tématu cítily potenciál, jak stmelit místní komunitu a zároveň poukázat na něco, na co místní mohou být pyšní,“ vysvětluje Gabriela Fatková s tím, že ačkoliv je těžké změnit stereotyp „vykořeněného pohraničí“, právě skrze jídlo a vše kolem něj, jako je zahrádkaření, sběr lesních plodů a hub, rybaření a lov, je vidět, jak jsou místní s tachovskou krajinou spjatí, jak ji znají a mají k jednotlivým místům silný vztah. „Chtěly jsme, aby právě tyto hlasy zazněly vedle příběhů velké historie o odsunu, strádání a obtížně balancovaných česko-německých vztazích,“ dodává Gabriela Fatková.
Recepty zařazené do kuchařky autorky nejdříve samy vyzkoušely. Kniha tak obsahuje množství fotografií, zobrazujících postup přípravy jednotlivých pokrmů, ale i ukázky z dobových kuchařek a ručně psaných sešitů.
S kuchařkou jsou provázány také dvojjazyčné pracovní listy pro žáky ZŠ, kde jsou různé oblasti nehmotného kulturního dědictví Tachovska zpracovány do konkrétních aktivit, uplatnitelných při výuce ve škole i mimo ni. V části nazvané Poklady příhraniční kuchyně se třeba děti dozvědí, co jsou kejchle, pelmeně nebo tokan. Autorkou pracovních listů je Andrea Königsmarková, vedoucí katedry germanistiky a slavistiky Fakulty filozofické ZČU.
