Prostor mezi tropickým a africkým pavilonem v plzeňské zoo se v letošním roce výrazně proměnil. Přináší totiž jednotlivé zoologické i botanické ostrovní expozice věnované různým ostrovům po celé zeměkouli.

Původní nezasíťovaná expozice plameňáků již delší dobu nevyhovovala nárokům na zodpovědný chov plameňáků. Mimo jiné byla jednou z posledních, kde nelze ptáky chovat v případě vyhlášení opatření proti ptačí chřipce a bylo by nutné je stěhovat do provizorních prostor. Plameňák, jakožto erbovní živočich plzeňské zahrady, si zaslouží důstojné ubytování. Nová expozice za tři miliony korun navozuje atmosféru jednoho z největších evropských močálů, Albufera, na ostrově Mallorca, kde hnízdí velká kolonie plameňáků. Pro vytvoření dokonalého zážitku je voliéra i její okolí osázeno rostlinami domácími na Baleárech, včetně několika vzácných endemitů. Spoluobyvateli voliéry jsou vzácné druhy mokřadních druhů ptáků Středozemí, včetně čírek úzkozobých, početné hejno tenkozobců opačných, kolihy velké, čejky, ústřičníky a další ptáky, zdržující se v místě připomínajícím písečnou dunu. Z chovatelských i veterinárních důvodů byl přebudován i rybník, aby bylo možné plameňáky krmit v bazénu a zároveň si mohli stavět hnízda ve vlhkém bahně.

Na jihovýchodním okraji expozice u pozorovatelny byla umístěna kašna se skulpturou Vážky od bavorského sochaře Haralda Bäumlera. Jednotlivá zastavení přinášejí rostliny i naučné panely o flóře například Korsiky, Ostrovů Juana Fernándeze, Nové Kaledonie, Tříkrálových ostrovů nebo například Chathamských ostrovů
„Další dílčí novinkou v rámci celku je paleobotanická expozice v okolí modelu Burianosaura augustai. Jde o endemického českého křídového dinosaura, objeveného v roce 2003 na Kutnohorsku na základě stehenní kosti. Žil v malých skupinách na ostrovech a byl býložravý. Jméno je poctou českému výtvarníkovi Zdeňku Burianovi a paleontologovi Josefu Augustovi. V jeho okolí roste wolemie vznešená, několik druhů araukárií, leží zde i araukarit (zkamenělý kmen). Expozice v zoo představuje fiktivní druhohorní ostrov z konce křídy, kdy v Čechách rostly cykasy a ginkga. Spolu s modelem burianosaura byl zpřístupněn i vnitřek historické ubikace medvědů hnědých, s upomínkami na pravěk na Plzeňsku,“ sdělil Ing. Tomáš Peš, botanický náměstek ředitele zoo Plzeň.

Poslední novinkou je změna vzhledu ostrova lemurů kata. Jejich expozice již není návštěvnicky průchozí, ale nový oddělený poloostrov umožňuje lemurům nerušeně trávit den. Zároveň vodní příkop osídlili karasi obecní, k jejichž záchraně se plzeňská zoo připojila.