Plzeňský rozhled
Podobné články
Populace čápa bílého na Plzni-severu dlouhodobě skomírá. V Plasích mláďata nekroužkovali již několik let, hnízda v Městě Touškově, Čemínech a Chotíkově jsou střídavě obsazena a střídavě prázdná. O něco lépe je na tom Heřmanova Huť a nejhůře zase Horní Bříza, Nýřany, Úlice a Zruč, kde většinou byly zaznamenány pouze náhodné pokusy anebo hnízda úplně zanikla. A co Kožlany?
„Podle našich záznamů a dnes už historické záznamové karty Stanislava Benedy, tehdy hlavního koordinátora výzkumu a ochrany brodivých (čápa bílého) na komíně v Keramo Kožlany, hnízdili čápi bílí úspěšně naposledy v roce 1995,“ uvedl Karel Makoň z Dobrovolného ekologického spolku – ochrany ptactva Záchranné stanice živočichů Plzeň.
Dřevěnou hnízdní podložku včetně plechové roury na odvětrání od pecí nainstalovali místní někdy v osmdesátých letech, přičemž my jsme na žádost tehdejšího provozovatele a okresního úřadu Plzeň – sever provedli na jaře roku 1998 snížení hnízda hlavně z důvodu jeho bezpečnosti.
Se snahou vrátit čápy na komín do Kerama přišli místní opět letos. Komín je již nefunkční, plechovou rouru odvětrání lze sundat a je víc než nutné nahoru umístit alespoň kovový ochranný rošt proti pádu ptáků do nefunkčního komína. Pokud dnes osazená síť poslouží čápům jako nová hnízdní podložka, tak to bude jenom dobře, ale hlavním důvodem osazení na komín byla jejich bezpečnost.
„A tak v neděli 12. září 2021 na komín místo mě však lezl po 23 letech Jiří Segeč z Kožlan, který pro DES OP s rodinou provozuje právě v Kožlanech odloučené pracoviště DES OP s územní působností Kralovicko a Plzeň – sever. Naše fotografie z roku 1998 při snižování hnízda jsem bohužel nestihl v archivu dohledat, ale pamatuji si úplně přesně, jak se hnízdo i z důvodů jeho vychýlení a s ohledem na spodní střechy v roce 1998 na poslední chvíli před příletem čápů snižovalo,“ sdělil Makoň.
Nabízí se otázka – proč populace čápa bílého na Plzni-severu dlouhodobě skomírá? Na vině je jednak celkový úbytek populace čápů bílých, ale i změna krajiny, způsob zemědělského hospodaření, výstavba atd. Proto i do Kožlan dali na komín zatím jen ochrannou síť a uvidíme, jak na to čápi zareagují, protože mnohem důležitější než hnízdní možnosti jsou pro ně zdroje potravy a charakter okolní krajiny.
Na fotografiích Jiří Segeč st. se synem, rovněž Jirkou, při montáži ochranné sítě na komín v objektu bývalé firmy KERAMO Kožlany.
