Čtvrtý díl mapuje v kraji další zaniklé školy na venkově

Další pokračování publikace Zaniklé venkovské školy Plzeňského kraje vydává po více než dvou letech Plzeňský kraj.  Jedná se již o čtvrtý díl, který mapuje historii dalších 56 zaniklých škol. Publikace vychází v nákladu 680 kusů, její vznik financoval Plzeňský kraj a k dispozici bude v knihovnách. Celkem již bylo touto cestou zmapováno 338 zaniklých škol v celém kraji.

Křest knihy – zprava Petr Vanka a Milada Emmerová jako kmotři

„Školy patří vedle kostelů a radnic k výrazným budovám, které určují charakter vesnice. V jejich výstavbě se mnohdy zrcadlí doba vzniku, rozvoj lokality samotné, hospodářský úpadek, ale i národnostní vlivy. Budovy svou funkčnost postupně výrazně měnily a často v důsledku velkých demografických změn postupně zanikly. Proto nás zajímalo, jakým způsobem jsou školní budovy využívány dnes, zda se podařilo zachovat jejich původní ráz nebo byly zmodernizovány do nového kabátu, nebo byly zbourány a v obci již neexistují,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Petr Vanka.

Všechny čtyři díly publikace

V mnohých obcích  totiž přemýšleli o vybudování školy z různých důvodů. Jednalo se například o nevhodné  pronajaté prostory, o špatnou dostupnost příliš vzdálené školy,  ale i o vzrůstající počet školáků. Mnohdy musely děti do školy  chodit mnoho kilometrů pěšky po nebezpečných úsecích, nezřídka docházelo také k úrazům, v zimních měsících nebo při velké vodě dokonce nemohly jít do školy vůbec.

Zaniklé venkovské školy Plzeňského kraje

Samotná stavba školy musela být schvalována příslušnými úřady, školními radami, obec musela mít v majetku vhodný pozemek a její zástupci se často zavazovali k spolufinancování výstavby budovy a zajištění povinného vybavení z vlastních prostředků.

Na výstavbě školních budov se   v Plzeňském kraji podíleli i význační stavitelé a architekti. Např. školu v Louňové a Plané (okr. Plzeň-sever) navrhl známý plzeňský architekt Hanuš Zápal. Samotnou výstavbu budovy pak realizovali šikovní místní řemeslníci – mistři cechu zednického či tesařského za přispění místních dobrovolníků. Budovy byly často vystavěny ve velice krátkém časovém období, byly také nejenom kolaudovány, ale také vysvěceny.

V roce 2016 se na území Plzeňského kraje nacházelo celkem 219 základních škol, z toho je 194 zřizováno obcemi, 14 Plzeňským krajem, 9 je soukromých a 2 církevní. Nejvíce škol je na okrese Klatovy, nejméně na okrese Rokycany. Neúplné základní školy zřizované obcemi tvoří více než 35 % z celkového počtu a jsou významným stabilizujícím prvkem školství na venkově. Od roku 2000 zaniklo v Plzeňském kraji 24 základních škol.

BIO Mgr. Jana Mertová

Mohlo by vás zajímat

Návštěva z Galaxie přilákala na velkolepou show tisíce lidí

Tisíce lidí přišly  na náměstí Republiky pozdravit otce Vektora a jeho dceru Miu, kteří  si …