Plzeňský rozhled
Podobné články
Novým náměstkem hejtmanky Plzeňského kraje pro oblast ekonomiky, investic a majetku se pro příští čtyři roky stal Pavel Karpíšek (ODS). Protože resort, který dostal na starost, není právě jednoduchý, a dvojnásob to platí v dnešní těžké době, požádali jsme pana náměstka o následující rozhovor.
Mít na starosti oblast financí, to asi není nic záviděníhodného. Zejména v dnešní době, kdy ekonomika bojuje doslova o své živobytí. Jaký byl Váš start do letošního roku?
Pro start nového roku bylo pro Plzeňský kraj rozhodující schválení rozpočtu na rok 2021. Některé kraje se rozhodly jít do nového roku s rozpočtovým provizoriem, což u nás nebylo myslitelné. Bylo to náročné, ale rozpočet jsme zvládli schválit ještě v polovině prosince. Jeho parametry byly perfektně připraveny mou předchůdkyní v pozici ekonomické náměstkyně – Marcelou Krejsovou. V novém funkčním období krajského vedení jsme se ale museli hlavně ujistit o výši daňových výnosů v měnící se legislativě. To nebylo jednoduché, ale vše jsme nastavili tak, aby bylo v novém roce dostatečně zajištěno financování všech organizací Plzeňského kraje, zůstaly zachovány potřebné dotační tituly a zbyly peníze také na klíčové investice.
Při sestavování rozpočtu jsme se navíc potýkali s pandemickou situací a zohlednili změnu daňového systému v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Ta správně nechala v kapsách občanů více jejich peněz, ale zároveň vzala část prostředků kraji.
Do nového roku jsme proto vstoupili s předpokladem příjmů krajského rozpočtu ve výši necelých 4,9 miliardy korun. V minulých letech, za časů hojnosti, naštěstí Plzeňský kraj hospodařil příkladně, takže teď můžeme z dříve ušetřených financí použít 837 milionů. Navíc na předfinancování projektů dotovaných z národních či evropských financí můžeme čerpat až 475 milionů ze sjednaného revolvingového úvěru.
S čím vším musíte počítat, abyste ukočíroval krajskou kasu?
I když jsem se musel vyrovnat s nižšími daňovými příjmy, tak v žádném případě nebyly poníženy prostředky na zásadní investice. Nejvyšší podíl na nich má rozestavěný západní okruh města Plzně, dále se jedná o energetická opatření na budovách škol a další podpořené projekty. V návrhu rozpočtu je plánováno na investice celkem téměř 3,3 miliardy korun. Určitý nedostatek příjmů se může projevit v investicích do silniční sítě (cca 300–400 milionů), který ale doufejme, nahradí slíbená dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Letošní rok také nebude nejhojnější v oblasti investic do krajského majetku. Na druhou stranu ale bude zřejmě ještě možné, a to na základě definitivních výsledků loňského hospodaření kraje, posílit letošní rozpočet i dalšími 180 miliony korun, které chceme nasměrovat zejména do oblasti dopravy a rozvoje jednotlivých částí kraje.
Vzhledem k nejistotě dalšího průběhu pandemické krize a s tím spojených dopadů na daňové příjmy obcí a krajů musíme vývoj ekonomické situace ale neustále velmi bedlivě sledovat a být připraveni rychle reagovat na případné výpadky příjmů. Situaci může krátkodobě vyřešit dojednaný revolvingový úvěr, ale zejména máme ještě v rezervě dříve uspořené finanční prostředky, uložené v Rezervním fondu. V dalších letech budeme samozřejmě chtít využít i slibované finanční prostředky Evropské unie na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou pandemií.
v perle baroka – Mariánské Týnici
Téměř všichni si stěžují na skutečnost, že není na investice. Jak je na tom Plzeňský kraj, co si budeme moci dovolit, co můžeme oddálit a o čem se už nyní ví, že zřejmě budeme muset oželet?
Ono je jednoduché říkat, že není na investice a, že kdyby bylo, tak všechno postavíme a opravíme. Dobrý hospodář i v dnešní ekonomicky nelehké době finanční prostředky na investice najde. A Plzeňský kraj dělá vše pro to, aby tím dobrým hospodářem byl. Jde totiž o to, abychom do majetku kraje investovali účelně a s co největším dopadem na kvalitu života občanů. Je nutné vždy pečlivě zvážit nejen výši vstupních nákladů, ale i náklady na budoucí provoz nového nebo rekonstruovaného díla. Snažíme se co nejvíce zapojit i možné národní a unijní dotační programy, protože kombinací finančních prostředků kraje a dotačních zdrojů se často dostáváme na velmi efektivní investování.
Vedle toho platí, že Plzeňský kraj provozuje řadu zařízení z oblasti zdravotnictví, sociální sféry, kultury či školství, kde je pro nás klíčové, že občané kraje budou nové a rekonstruované objekty využívat a budou s jejich provozem spokojeni. A na takové investice prostředky vždy najdeme.
Které investiční akce nás čekají v nejbližších měsících, případně letech?
V letošním roce dokončíme a předáme do užívání několik důležitých investičních akcí. Pro potřeby Konzervatoře Plzeň například dokončíme rekonstrukci objektu Tylova 15. Investujeme ve všech částech kraje, což potvrzuje i to, že v Tachově dáme letos do provozu dvoupodlažní tělocvičnu v areálu místního gymnázia. Pokračujeme také v rekonstrukci oddělení léčebny dlouhodobě nemocných ve Stodské nemocnici, kde letos bude zprovozněno západní křídlo a do jara příštího roku i východní křídlo. V nejbližší době nás čeká výstavba atletického tunelu na pozemcích mezi naším areálem SOU elektrotechnického v Plzni na Vejprnické ulici a Atletickým stadionem města Plzně.
A samozřejmě máme i dlouhodobější výhled. Začali jsme s projektem kompletní rekonstrukce a dostavby Rokycanské nemocnice a pokračujeme v projektování nové budovy Západočeské galerie v lokalitě U Zvonu. A k tomu samozřejmě máme řadu menších investičních akcí, které postupně připravujeme.
Váš odbor má na starosti také majetek kraje. Kromě nemovitostí např. budov – vlastní kraj také pozemky, lesy, na co jsme ještě zapomněli?
Rozmanitost krajského nemovitého majetku je značná. A to i ve vztahu k budovám, které zmiňujete. Jejich využití je opravdu široké. Kraj vlastní a spravuje školské budovy, budovy sloužící ke zdravotním účelům, k účelům poskytování sociálních služeb i k účelům sloužícím kulturním potřebám. Specifickým druhem majetku jsou i nebytové budovy sloužící pro potřeby správce pozemních komunikací. Kromě budov a pozemků pod nimi kraj vlastní i další druhy pozemků. Zejména se jedná o pozemky silniční, které se nacházejí pod pozemními komunikacemi II. a III. třídy. Těch je velké množství. Dále se jedná o pozemky zemědělské, zejména pozemky po bývalých školních statcích, dnes využívané především pro potřeby praktické školní výuky. V majetku kraje určitě najdeme i vámi zmíněný les. Máme dokonce i svůj krajský rybník. Ale určitě i další druhy nemovitostí. Je jich zkrátka opravdu hodně.
Jak se dá starat v krajském měřítku o takové majetky?
Určitě máte na mysli to, že objem krajského majetku je obrovský a je rozptýlen skutečně po celém kraji. Ano, je to náročná činnost, ale péče o krajský majetek je zajištěna prostřednictvím jednotlivých příspěvkových organizací, které ho spravují přímo v místě, kde se nachází. Jedná se především o zajišťování potřebné každodenní péče o tyto nemovitosti. Vedle toho na centrální úrovni zajišťujeme například pojištění krajského majetku jako celku, což díky velkému objemu tohoto majetku zajistí mimo jiné i nižší pojistné.
Někdo by mohl uvažovat o tom, jestli není lepší prodej, který by nahradil pronájem?
Zde platí, že téměř veškerý nemovitý majetek kraje je využíván prostřednictvím jednotlivých krajských organizací k plnění veřejného účelu, ke kterému byly zřízeny. Jedná se například o školy, zdravotnická zařízení, domovy sociální péče, dětské domovy, muzea či galerie. O možném pronájmu nemovitostí kraje lze proto hovořit jen ve vztahu k malému množství majetku. Navíc se aktuálně jedná především o pozemky využívané k zemědělským činnostem, například polnosti v okolí Horšovského Týna. I zde však dochází k dalšímu využití tohoto majetku pro účely kraje, protože je zde přímo u pachtýře zajištěn praktický výcviku studentů v oboru zemědělství.
Pokud ale kraj vyhodnotí, že vlastnictví konkrétní nemovité věci už pro něj opravdu nemá smysl a nelze předpokládat ani jeho budoucí využití, pak tento konkrétní majetek nabízíme k prodeji. Každý rok se nějaký takový majetek najde a jeho prodeje se průběžně realizují. V celkovému objemu krajského majetku jde ale o velmi malé záležitosti.
