„Klienti teď v rámci denního programu budou více malovat, kreslit, nebo třeba hrát na hudební nástroje, k dispozici je zkvalitněná nabídka rehabilitace. Není to tak, že bychom předtím nedělali nic, to vůbec ne. Máme skvělý tým sester i pečovatelek. Jsem na ně pyšná. Klientům jsme teď chtěli dopřát ještě více zábavy a relaxace,“ uvedla generální ředitelka Clementas Renata Prokešová.
Nová janovická aktivizační pracovnice Lenka Kindelmannová nastoupila do Domova Clementas na konci minulého roku. Chce, aby si klienti terapii a s tím i celý den především užili. „Nastoupila jsem s vizí individuální terapie. Když nemohou klienti za mnou do aktivizační místnosti, tak musím já za nimi,“ vysvětluje. Navštěvuje ležící klienty přímo na pokoji, kde společně malují na zvláštním podstavci. Takový přístup není v ostatních domovech pro seniory běžný.
Klienti se také začali dělit do menších, vybraných skupin (složených například pouze z mužů). Cílem je, aby se jim aktivizační pracovnice mohly více věnovat. Ve skupině jsou vždy namíchaní mobilní i imobilní klienti. Součástí terapií je také živá hudba doprovázená zpěvem.
„Snažíme se klientům nabídnout co nejvíce rozmanitých aktivit, aby si každý našel to své. Největší úspěch hned od začátku měla hudba a zpěv-já hraji na ukulele a klienti mě doprovází na rozmanité drobné nástroje-xylofon, tamburína, bubínek. Vždy se krásně rozproudí a z aktivizace odcházejí s úsměvem,“ popisuje další aktivizační pracovnice Veronika Čapková.
Velká část klientů trpí neurodegenerativními poruchami, ta neustále postupuje a příznaky se zhoršují. Součástí terapií je minimálně jednou týdně kognitivní trénink, trénink paměti, reminiscenční terapie. V zimním období je oblíbený filmový a také pánský klub. Klienti pravidelně pečou nebo jim k lepšímu zdravotnímu stavu pomáhá zooterapie. Důležitou součástí je také pohybová terapie.
„Zaměřujeme se na skupinové cvičení, kde je benefitem kontakt s dalšími seniory. Pokud není v silách klienta účastnit se skupinového cvičení s různými pomůckami, docházíme k němu na pokoj,“ uvedla pohybová terapeutka Petra Říhová.

Nové terapeutické hodiny výtvarné výchovy mají přesně rozvržený řád. A program je inspirovaný zážitkovým pojetím, kdy není důležité to, co je subjektivně pěkné, co se komu líbí, ale především vlastní zážitek umocněný zjednodušeně řečeno tím, že se klient od barev „zašpiní“.
Terapie vždy začíná relaxací, klienti se musí uvolnit a ponořit se do vlastních myšlenek. Podle Lenky Kindelmannové je důležité, aby se klienti zbavili stresu a zažili úspěch. Musí být na sebe pyšní a také následně objevit své výtvory na důstojných místech v domově. „Je neuvěřitelné, co jsou klienti s demencí či mentální retardací schopni vyjádřit pomocí barev. Z každé takové terapie si odnášíme silný zážitek i my, zaměstnanci domova,“ uzavírá zdejší vrchní sestra Martina Kolářová.