Plzeňský rozhled
Podobné články
Po kroužkování orlů mořských, čápů, poštolek, luňáků a dalších námi sledovaných ptačích druhů, přichází na řadu monitoring a kroužkování mláďat motáka pochopa. Tomuto dravci, který na zimu odlétá zimovat daleko do rovníkové Afriky, se věnujeme v rámci činnosti DES OP a druhové ochrany již přes 25 let. Dnešní kroužkování mladých motáků vyfotografoval na Tachovsku kolega Radek Zeman (autor fotografií), se kterým na celé ploše Plzeňského kraje letos našli zatím přes 40 hnízd a okroužkovali už 108 mláďat.
„Svého prvního motáka pochopa jsem si okroužkoval s panem Václavem Boškem (kroužkovatelem Kroužkovací stanice Národního muzea Praha) v roce 1990 v rákosině u Podbořan. V tu dobu byl u nás moták pochop velikou vzácností, na Plzeňsku se snad ještě ani nevyskytoval, nebo vyskytoval hodně vzácně. My jezdili ve čtyři hodiny ráno vlakem s panem Boškem hledat hnízda k Žatci a na Lounsko do Kněžic, Podbořan, Postoloprt, Dolejších Hůrek atd.). Občas jsme jeli i na Plzeň – jih a Strakonicko, třeba do Kláštera u Nepomuka, Životic, Tchořovic a Blatné. Cílem bylo vždy najít hnízda v rákosí a okroužkovat mláďata, což se ne vždy podařilo,“ uvedl Karel Makoň, Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva a Záchranná stanice živočichů Plzeň.
Kolem roku 2004 šla populace motáků pochopů raketově nahoru a v průběhu několika málo následujících let prošlo členům DES OP rukama několik stovek mláďat tohoto zajímavého dravce. Do roku 2010 populace motáka pochopa postupně stoupala, ročně jsme kroužkovali desítky mláďat už i na Tachovsku s Karlem Machačem, Plzni – severu s Václavem Langem, Plzni – jihu s Karlem Langem a dalšími kroužkovateli. Jenom na Bolevecké kaskádě v Plzni hnízdilo v tu dobu minimálně 7 párů pochopů (dnes jsou tam tři hnízda).
Rok na to však začali motáci z dosud neznámých důvodů ubývat a ubývají dodnes.
