K nejbližšímu kontejneru na kovy to mají lidé v Česku v průměru 446 metrů a téměř 18 % Čechů nemá v místě svého bydliště tuto sběrnou nádobu vůbec. Naproti tomu žluté kontejnery stojí podle obalové společnosti EKO-KOM jen 89 metrů daleko. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Plzeňský Prazdroj. Ale ani ti, kteří ke kontejneru dojdou, nemají jistotu, co se s plechovkami následně stane.
V Česku se vytřídí jen necelá třetina plechovek, zbytek končí ve spalovně nebo na skládce. Řešením by bylo zavedení zálohového systému na plechovky, s nímž podle aktuálního průzkumu souhlasí 70 % lidí. Prázdné plechovky by se odevzdávaly v obchodech stejně jako dnes skleněné lahve a z vysbíraného materiálu by se vyrobily nové plechovky. Jejich obliba, a tedy i jejich počet, navíc neustále roste.
„Momentálně se daří vysbírat jen 30 % plechovek, a to je jen jedna z příčin neúčinného systému třídění. Dalších 70 % bohužel končí na skládkách, ve spalovnách nebo se válí přímo v přírodě. A to je katastrofa nejen pro životní prostředí, ale i nesmyslné plýtvání, protože hliník by mohl být znovu využitý,“ uvádí manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník.
Průzkum ukázal, že k místům, kde lze odevzdat prázdné plechovky, to mají lidé pětkrát dál než ke sběrným nádobám na PET lahve. Skoro 18 % lidí kontejner v místě svého bydliště dokonce vůbec nemá, dalších takřka 8 % o něm neví. Více než čtvrtina Čechů tak nemůže plechovky třídit. Navíc, když už ti poctiví dojdou až ke kontejneru na plechovky, najdou ho v 81 % případů přeplněný. Ale ani když nakonec vhodí plechovku do správného kontejneru, tak neví, jak se s ní dále naloží. V Česku se nyní z vytříděného hliníku nevyrobí ani jedna nová plechovka. Maximálně se tento materiál používá jako činidlo při výrobě oceli, z níž už hliník zpátky získat nelze.