Emoce jsou v plném proudu a jednání kolem plánované výstavby gigafactory v Líních u Plzně také. Jde o vysokokapacitní závod na výrobu bateriových článků pro elektromobily, který je důležitým projektem pro budoucnost českého automobilového průmyslu a celé tuzemské ekonomiky. Tak to alespoň vidí vláda a investor. Projekt takovéto velikosti přirozeně vyvolává otázky a obavy obyvatel v nejbližším okolí.

Kvalifikovaní zaměstnanci přijdou z Boleslavi i z Plzně
Řada otázek místních se týkala přílivu nových zaměstnanců, zejména nekvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Michal Kadera, vedoucí oddělení vnějších vztahů ve Škoda Auto, která je součástí koncernu Volkswagen, vysvětlil, jaké zaměstnance plánuje investor pro gigafactory získávat a odkud: „Naprostá většina pozic bude obsazena kvalifikovanými pracovníky v profesích, jako jsou IT mechatronici, průmysloví logistici, seřizovači nebo servisní technici. V gigafactory jde o typ výroby s velkou přidanou hodnotou, proto musejí pracovníci získat rozsáhlé znalosti a praktické zkušenosti v rámci speciálních školení, která navazují na odborné vzdělání. Takové zaškolení se vyplatí poskytnout pouze vlastním zaměstnancům, s využíváním agenturních zaměstnanců se proto nepočítá,” vysvětlil Kadera.
Část zaměstnanců továrny se bude rekrutovat ze stávajících zaměstnanců výrobních závodů společnosti Škoda Auto, kteří se do Plzeňského kraje přestěhují ze středních a východních Čech. Další pracovníci by měli být nalezeni přímo v regionu. Jejich nábor má být rozložen do několika let, tak jak bude postupně nabíhat provoz závodu. V letech 2028 až 2033 by bylo potřebné přijmout v průměru přibližně 100 zaměstnanců ročně.

„Plzeňský kraj a město Plzeň mají dlouhou průmyslovou tradici a úroveň technických dovedností místních zaměstnanců je nadstandardní. Také blízkost Západočeské univerzity a mnoha středních škol a učilišť činí tuto lokalitu velmi atraktivní. Aktuální nezaměstnanost v regionu je sice nízká, nikdo ale dnes nemůže zaručit, jak bude vypadat pracovní trh v ČR, potažmo v Plzeňském kraji za deset a více let – naopak lze očekávat změny s ohledem na měnící se ekonomiku, mimo jiné v důsledku automatizace a transformace automobilového průmyslu. Gigafactory je v tomto ohledu šancí pro region, aby prosperoval i v příštích dekádách,” uvedl Kadera.
Posílení kapacity vzdělávacích institucí se ale netýká jen technického školství. Už teď začínají na hranice svých kapacit narážet předškolní a školní zařízení v jednotlivých obcích a křivka demografického vývoje naznačuje, že tlak na vznik nových míst ve školách bude dál sílit. Součástí diskusí státu a investora se zástupci obcí je proto také pomoc s rozšířením kapacity mateřských a základních škol, včetně například stravovacích zařízení pro žáky.
Záruky pro okolní obce
Na setkání s veřejností zazněla řada příslibů týkajících se dopravy a dalších kompenzačních opatření, případně nových benefitů pro obce. Kromě budování škol a školek, čističky odpadních vod nebo využívání zdravotnických a dalších služeb jde i o možnost rozvážky jídel do sociálních zařízení obcí či kraje nebo posílení bezpečnosti díky zřízení stálé hasičské stanice a dalších prvků integrovaného záchranného systému. A občané se přirozeně ptali, jaké jsou záruky, že stát tyto sliby splní.
„V uplynulých týdnech a dnech jsme starostům dotčených obcí představili náš návrh záruk, kterými bychom garantovali dojednané body formou smlouvy mezi obcemi a státem. Věříme, že výsledkem bude smluvně zakotvené memorandum odrážející jasnou dohodu o podobě a podmínkách fungování parku pro gigafactory,” vysvětlil generální ředitel Očko.

Druhým krokem je nabídka vytvoření společného podniku státu a obcí, který by měl na starost správu parku. V jeho rámci by obce měly možnost přímo se podílet na budoucím provozu parku. „V řadě evropských zemí je to oblíbené řešení, u nás zatím tak trochu opomíjené. Cílem je poskytnout obcím skutečnou, právně vymahatelnou jistotu, že dosažená dohoda na podobě i podmínkách fungování parku a gigafactory bude v budoucnu dodržena,” doplnil Očko.
Zejména v Nové Vsi se pak lidé ptali na místní referendum, které až do září roku 2024 brání vedení obce spolupracovat na přípravě parku. „Referendum samozřejmě plně respektujeme. Věříme ale, že když představíme všechny vstřícné kroky a také potřebné záruky, nakonec v diskusi o budoucí podobě celého území dosáhneme všestranně přijatelné dohody. Referendum se konalo v době, kdy lidé nebyli ze strany státu a investora ještě dostatečně informováni a žádná jednání neprobíhala. Dnes je situace o poznání jiná,” vysvětlil Petr Očko s tím, že vyjednávání se starosty i místními spolky jsou i nadále v plném proudu.