Plzeňský rozhled
Podobné články
Už se vám dostala do rukou nová výpravná publikace o Martinu Stelzerovi (1815 – 1894), staviteli, který vyvedl Plzeň z hradeb? Pokud ne, tak se nyní dozvíte, o koho jde a proč se o něm zmiňujeme. Jedná se totiž o jednoho z největších plzeňských stavitelů 19. století.
Stavěl v klíčovém okamžiku, kdy středověké město zbouralo své hradby a doslova expandovalo do okolí. Postavil celé bloky a celé ulice domů, oba nejstarší a dodnes produkující plzeňské pivovary i ten dobřanský. Pochlubit se může i stavbou Saského mostu či strojírnou bratří Belaniů. Do jeho seznamu patří německé divadlo i Curhaus v Konstantinových lázních a mnoho dalších staveb, o kterých víme i o nichž již nevíme.
Kromě Martinské ulice po něm už mnoho připomínek nezbylo. Ani v rodině se po pěti generacích a zvratech 20. století moc nedochovalo. Chodíme denně kolem jeho domů, nebo v nich přímo bydlíme, ale jeho jméno neznáme. Nikde totiž nenajdeme cedulku s nápisem, že toto postavil Martin Stelzer, natož, abychom věděli, kdo to byl, jak žil, odkud se vzal. Počítal se totiž k německým měšťanům, a těm čeští národovci tehdy neradi přiznávali nějaké zásluhy o město.
„Alšova sgrafita na několika domech nám pokrokové učitelky vtloukají do hlav od prvních tříd základní školy, ale muže, který postavil něco mezi 200 – 400 domy, neznají jménem ani ony samy. Počítal se totiž k bohatým měšťanům, i když sám žil skromně a peníze ho zajímaly jen jako prostředek k dalšímu stavění. Boháče zase nesnášeli socialisté a komunisté všeho druhu, kteří přišli po národovcích. Martinův svět německých měšťanských elit ovládajících město skončil kolem velké hospodářské krize v roce 1873,“ prozradil jeho potomek Pavel Stelzer.
Pak již vedení města převzaly české podnikatelské a buržoazní elity, a německý patriciát se stáhl do svého ghetta kolem Akciového pivovaru a německých finančních ústavů. Bylo to opravdu téměř detektivní pátrání, zjistit o Martinu Stelzerovi alespoň něco. Nakonec se podařilo shromáždit ze zapadlých střípků překvapivě dost materiálu, analyzovat jej, pospojovat souvislostmi a s trochou spekulace, s trochou rizika omylu či nepřesnosti sestavit souvislý obraz osoby, zasadit ji do prostředí a zbytek si domyslet tak, aby vznikl příběh stavitele. Bylo toho dost na celou knihu.
Její vznik iniciovali a financovali Martinovi potomci Ing. Pavel Stelzer a Ing. Petr Stelzer. Ti také vydali knihu vlastním nákladem a podíleli se na ní závěrečnými vzpomínkovými pasážemi a cennými radami. Archivní materiály dodali i potomci rodové větve Martinova syna Ferdinanda Stelzera, dalšího stavitele, který mimo jiné postavil dnešní divadlo Alfa na Klatovské třídě. Kniha Martin Stelzer obsahuje řadu historických i současných fotografií (mnohé nebyly nikdy publikovány), plánků, map, a představuje vhled do dobové situace 19. století, kolem vzniku dnešního jádra velkého města. Z doby, kdy se rozhodovalo, jak bude toto město vůbec vypadat, jak bude koncipován jeho rozvoj a urbanistická struktura.
Je to příběh plzeňských patriotů, ale také příběh pragmaticky myslících podnikatelů, příběh politického a podnikatelského zápasu tradičních městských elit s nově se rodící českou buržoazií. Je to příběh osamělých, průbojných a nadaných gründnerů první podnikatelské doby, kteří postupně prohrávali svůj boj s kumulovaným kapitálem akciových společností a finančních ústavů. Je to i zápas tradicionalistů snažících se zachovat historické památky. S žádostmi o koupi knihy je třeba obracet se na vydavatele a současného držitele autorských práv: pavel@stelzer.cz tel. 603 411 813.
Celý příběh sestavila a vyprávěla osvědčená plzeňská dvojice plzeňských patriotů – spisovatel Jan Drnek, historik a znalec archivů Oto Brachtel, které zná veřejnost pod hlavičkou OS STREET z. s. OS STREET je nezisková organizace, spolek, který se plzeňské historii věnuje zhruba od roku 2009 a mezi badatelské, spisovatelské a vydavatelské počiny
